Teploměr sice ukazuje dnes ráno pět pod nulou, ale za oknem vypadá pražské sídliště jako v předjaří. Nic navenek nepřipomíná doznívající vánoční svátky. Jen předvánoční shon se již včera se znovuotevřením obchodů a nákupních center proměnil v jedno velké výprodejní běsnění.
Ne všichni však toužili vyrazit na Štěpána zrovna do labyrintu prodejních akcí. My se sestrou jsme se odpoledne vypravily na vánoční výstavu Betlémské zvonění. Tradiční výstava, konající se v podzemí Betlémské kaple, slaví letos již 35. ročník. Vlastně probíhá již od 28. listopadu a potrvá až do 4. ledna, my ale máme ve zvyku navštívit ji vždy po Štědrém dnu.
Výstavy představují samozřejmě především nejrůznější betlémy a vánoční ozdoby, přesto se každoročně liší specifickým zaměřením. Viděly jsme již vánoce malované, skleněné, vánoce s vůní dřeva, předloni byl tématem Čas, který prezentovaly nejrůznější hodiny, loni pak byla výstava zaměřena na české pohádky.
Letošní výstava, jak již napovídá sám název Betlémské zvonění, byla věnována zvonům, které k vánocům neodmyslitelně patří. Zvony samy lákaly vždy svou tajemností a vznešeností. Svolávaly lidi, varovaly před nebezpečím, oznamovaly radostné i smutné zprávy. V období válek byly ničeny a jejich hmota často použita na výrobu zbraní. Již v minulosti bylo na našem území mnoho rodů, které se zabývaly výrobou zvonů. Tato tradice bohudík přežila i do současnosti.
Na výstavě byly k vidění zvony klasické kostelní, pastevecké, lodní, koňské, skleněné, buddhistické, ale i elektrické školní, dále činely, tibetské mísy, a přímo pro výstavu vyrobil mladý zvonař Petr Manoušek i zvonkohru, na niž bylo možno zahrát jednoduché vánoční melodie.
K největším raritám patřil Zvon svobody, replika zvonu, který dovezl americký prezident Bush Václavu Havlovi coby dar českému lidu, a replika zvonu z Velehradu, přímo posvěcená papežem Janem Pavlem II.
Na výstavě byla i improvizovaná zvonařská dílna, kde bylo možno zhlédnout jednotlivé fáze přípravy zvonařské formy.
K výstavě patří samozřejmě i doprovodné akce, na nichž se předvádějí techniky lidové tvorby, např. řezbářství, krajkářství, drátování.
Největší akce však proběhla již 6. prosince, kdy na nádvoří Betlémské kaple za přítomnosti nejvyšších představitelů církve i pražských zástupců odlil zvonař Michal Votruba zvon Mistra Jana, který bude umístěn na místo zmizelého zvonu do prázdné zvonice Betlémské kaple v příštím roce, u příležitosti 600. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Celá výstava je zasazena do malebného vánočního koloritu, je zde už tradičně mlýn s náhonem, les s potokem, vodopád, řada naaranžovaných stromů a chatka.
Výstava přitahuje malé i velké. Je radost vidět, jak děti s úžasem sledují figurky všeho druhu, přelézají potok nebo zkoušejí cinkat na zvonky. Je to něco úplně jiného než televize nebo počítač.
V závěru je pak možno zakoupit si nějakou malou vánoční pozornost v místní prodejně, případně si dopřát kalíšek horké medoviny. A pak už zase po točitém schodišti nahoru, do víru povánoční turistické Prahy.