Více než padesát procent lidí starších padesáti let trpí artrózou. Zátěž velkých kloubů, tedy předevím kolen a kyčlí je velkým trápením. V Ostravě a v Brně nyní probíhá řešení tohoto problému unikátním způsobem – aplikací kmenových buněk do postiženého kloubu. Metoda pochází z USA. Spočívá v tom, že do kloubu lékaři vpraví kmenové buňky z kostní dřeně nebo z tuku a ty poškozené nebo opotřebované buňky a tkáně regenerují. Zkušenosti ze světa ukazují, že se lidé díky tomuto zákroku vyhnuli chirurgické výměně kloubů. První zákrok tohoto druhu v Ostravě provedl lékař Ladislav Lukáč na tamní Klinice plastické chirurgie.
V čem je tato metoda zajímavá a výjimečná?
Zajímavá a výjimečná je v tom, že dokáže v určité fázi regenerace nahrazovat chybějící buňky, tzv. chondrocyty, které jako jediné jsou schopny kloubní chrupavku aktivně a spontánně regenerovat.
Co to pro pacienta znamená? Dá se jednoduše popsat, co ho čeká, co podstupuje?
Metoda není technicky ani časově náročná. Jde o odběr tukové tkáně v místním znecitlivění, současně se odebírá asi dvacet mililitrů žilní krve, která slouží k výrobě koncentrátu krevních destiček, které jsou dodavatelem růstových faktorů. Tyto dále slouží jako stimulátor další aktivity kmenových buněk. Dělí je a transformují v buňky cílové, které potom zajišťují samotných proces regenerace.
Je metoda vhodná pro kohokoli, kdo trpí artrózou?
Ano, i když u posledního, čtvrtého stupně, se někdy volí i kombinace odebíraných zdrojů kmenových buněk, to je z tukové tkáně a z kostní dřeně k dosažení co nejvyššího vstupního počtu buněk. Rozeznáváme totiž čtyři stupně artrózy, kdy první je nejlehčí forma a čtvrtý naopak nejtěžší. V tomto případě je chrupavka zdevastovaná nebo již nepřítomna. Léčba kmenovými buňkami dosahuje nejlepších výsledků u stupňů artrózy prvního až třetího stupně.
Jak je to s cenou, hradí pojišťovny tuto metodu?
Pojišťovny tuto metodu nehradí ani částečně. Cena za aplikaci do jednoho kloubu činí zhruba 35.000 Kč.
Jak velký je artróza v současné době problém, existují údaje, kolik procent Čechů jí trpí?
Artróza není nemoc, i když se tak chová. Je jedním z projevů přirozeného stárnutí organismu a klesající schopnosti regenerace vlastních tkání. První projevy degenerace se mohou objevovat velice brzo, a sice již kolem pětatřicátého roku aktivního života. Věkem rychle v populaci narůstají, takže po padesátém roce života artróza skutečně postihuje až padesát procent populace obecně, tedy nejenom Čechy. S artrózou se nakonec setkáme všichni, jak tvrdí americký profesor pro výzkum lidské chrupavky Martin Lotz.
Proč tomu tak je? Má na ni vliv způsob života nebo jí lidé trpěli vždycky?
Artróza byla poprvé popsána v pitevní zprávě z roku 1913 jistým německým patologem. Určitě není čistým civilizačním problém, ale problémem stárnutím lidské populace jako takové. Dochází k úbytku zdravých a naopak ke zvyšujícímu se počtu defektních buněk v kloubní chrupavce. Buňky předčasně vymírají a nejsou tak schopné zajistit plnohodnotnou regeneraci.
Můžeme něco dělat pro to, abychom artróze předešli?
Artróze předejít spolehlivě nelze, lze ale určitě oddálit a zmírnit její projevy, a to eliminací faktorů, které urychlují její průběh. Patří sem složení stravy, nadváha, úrazy, nevhodná sportovní aktivita a podobně.
