Včera mrzlo.
Přesto na nádvoří Klementina stála fronta fajnšmekrů umění a českého státu.
Vystavuje se zde do neděle 1.2.2015 do 19 hod. originál Vyšehradského kodexu.
Tak jsem se to dozvěděla z portálu i60 a vyrazila jsem.
Ve frontě zde stáli studenti s baťůžkama, rodiny s dětma, invalida na vozíku, sportovci, svátečně vyšňoření senioři a zejména seniorky...v klouboučku a s kabelkou a skoro v tanečních střevících...mráz nemráz...
Naštěstí jsme si koupili po cestě z Karlova mostu dvojitý svařák a ten nás hřál jak v rukách tak i na duši.
Tetelili jsme se očekáváním.
30 min. čekání je prý min. doba čekání, máme tedy štěstí.
V předsálí nás vítají informace, brožurky a běží zde film o Vyšehradském kodexu.
Také je zde faximile kodexu ve které je možno listovat.
Tedy spíše opatrně otáčet stránky.
Je zde plno lidí ale jakýsi klid.
Z dřívějška vím, že jedna faximile Vyšehradského kodexu byla vydražena v aukci v r.2013 za 155100,-Kč.
Konečně vcházíme do Zrcadlové síně.
Je potemnělá. Varhany na nás shlížejí z obou stran.
Sváteční atmosféra.
Je možno fotografovat bez blesku.
Trochu stranou, pod dohledem kamer je umístěna pancéřovaná, klimatizovaná vitrína a v ní ta vzácnost !
Se zatajeným dechem si prohlížím Vyšehradský kodex, tu převzácnou knihu, snad nejvzácnější knihu českého národa.
Trvá to necelou minutu.
Představuji si život před 1000 lety.
Je dobře, když člověk cítí úctu k svým kořenům.
Tady je k tomu opravdu příležitost.
Děkuji za ní.
Vím, že Vyšehradský kodex již v tomto životě asi, vlastně určitě, neuvidím.
Ale v duši ho mám od včerejška napořád.
Jsem totiž těžká patriotka, nejenom éterická koketka...:)