Naše generace se musela za minulého režimu dívat především na sovětské filmy. Byly rozvleklé a s malým dějovým spádem. Třeba polovinu děje kanula z oka Nataši slza. Nebavilo nás to.
Nyní tu máme americké filmy se strhujícími nápady. Radost se na ně dívat. Nejsou v nich dějově hluchá místa. Nezapomenutelné jsou třeba scény, když krokodýl požírá blondýnu v bílých šatech. Když ji skousne podélně, ještě to jde. Když ji ale skousne příčně, je to i na mě moc drsné.
Teď přišla nápaditější doba, amerikánské filmy jsou plné fantastických nápadů. Tak třeba včera v sobotu v noci mi učaroval film Žraločí tornádo.
Nad Pacifikem se v něm objevilo strašlivé tornádo. Mělo takovou sací sílu, že vycuclo oceánskou vodu i se žraloky. Obojí spustilo do města Los Angeles. Hurikán pak i na souši nasával parkující letadla a vytahoval je nahoru.
V městských dřevěných domech měli Američané nad podlahami bazény s plovoucími žraloky. My suchozemští se musíme od Američanů ještě moc učit. Třeba plovoucímu žralokovi je možné propíchnout mozek kulečníkovým tágem. Také je lze střílet americkými puškami. Když střelivo dojde, pomůže zlému žralokovi do huby nacpat plovoucí jarmaru.
V řece se žraloky plaval školní autobus s dětskými neviňátky. Statečný Američan obklopený a doprovázený mladými nudícími se Američankami (nemusícími nakupovat, vařit, uklízet, prát, žehlit, starat se o děti) chce děti zachránit. Náhodou má po ruce americké lano, sváže most s autobusem, a všechny děti tak zachrání.
Žraloci stále cirkululovali vzduchem, bylo třeba je usmrtit. Mladý odvážný Američan se rozhodne jednat. Zrovna měl při ruce helikoptéru a náhodou ji uměl i pilotovat. Nastoupila k němu jeho milovaná, náhodou vybavená vzdušnými protižraločími bombami. Oba byli geniální, tornádo helikoptéře vůbec neuškodilo, milenka se bombami trefovala přímo do středu vzdušného víru. Zběsilí žraloci ihned umírali. Jen jeden pumě odolal a Američanku z helikoptéry vykousl. Milenec s pláčem přistál. Otec byl na něj hrdý a objímal ho. Týž žralok lidožrout hned po dopadu na zem sežral jiného Američana, náhodou s benzínovou pilou v ruce. Otec a syn se utěšovali před žraločí mrtvolou. Najednou z boku žraloka vylezl řetěz motorové pily, pak muž a pilotova milenka. Oba živí a zdraví, jen trochu oslintaní. Všechny dramatické scény podmalovává dramatická hudba.
Možná jsem umělecký záměr filmu nepochopil zcela dobře. Celou noc se mi o tom díle zdálo, ještě ráno se mi třásly ruce. Té hrůzy ještě ale nebylo dost. Příští sobotu bude druhý díl. Co strašnějšího tam ještě bude?