Zažil to snad každý. Dovolená nebo výlet končí malérem. Místo zážitků nás tam potkají horečky, zažívací potíže a jiné zdravotní problémy. Hodně o tom vědí dvě odbornice ze Zdravotního ústavu v Ostravě, specialistky na parazity a viry.
Není třeba se děsit, ale právě ve vyšším věku býváme často náchylnější k různým nemocem. Nějaká ta potvůrka, která by nás dříve při dovolené na Jadranu vůbec neohrozila, najednou může přinést zdravotní obtíže. „Nejčastěji jezdí naši turisté do Středomoří, ale ani zde není vyloučeno riziko parazitárního onemocnění,“ varuje Hana Bílková Fránková, vedoucí Centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě.
Co pijete, jíte či hladíte?
Často totiž zapomínáme na základní opatření. Příklad? Sice si v zahraničí kupujeme balenou vodu a dbáme na to, aby nám také v restauracích přinesli ke stolu vodu balenou a neotevřenou, ale klidně si do ní přidáváme led. A ten už je z kohoutku. Někdy je led do hotelu přivezen na vozíku pod plachtou a tím dojde k jeho znečištění. „Zde hrozí nákaza například amébovou úplavicí a lambliemi, které žijí v tenkém střevě, dráždí střevní sliznici a snižují resorpční plochu tenkého střeva,“ upozorňuje Hana Bílková Fránková.
Rizikové podle ní bývá i jídlo. „Obecně se doporučuje jíst ovoce a zeleninu, které se dají oloupat. Pozor na saláty, kde se můžeme nakazit vedle již zmiňovaných prvoků také červy. Na ovoci a zelenině ulpí vajíčka červů – koneckonců i u nás se lze nakazit škrkavkou dětskou, kočičí či psí právě z nedostatečně omytého ovoce a zeleniny,“ připomíná Bílková Fránková.
Z pláží si vozíme kožní infekci způsobenou larvami zvířecích nematodů (červů). Pod pokožkou pak vznikají viditelné chodbičky, larva však pro svůj vývoj potřebuje zvíře, u člověka se dále nevyvíjí. Nicméně svědivá chodbička s putující larvou není rozhodně příjemná. Mnohému bychom předešli, kdybychom dodržovali jednoduchou zásadu. Nedotýkat se na dovolených v zahraničí jakýchkoli volně žijících zvířat. Týká se to také psů a koček. Ano, odolat potulným pejskům, kteří křižují turecké a řecké pláže a uvelebují se u našich nohou pod lehátky, je těžké, ale kdybychom na nich viděli to, co vidí odborníci ze zdravotního ústavu ve svých mikroskopech, odolali bychom. Nemluvě o možnosti nakažení vzteklinou. Vzpomeňme si na to na pláži.
Exotika si žádá očkování
Čím exotičtější dovolená, tím se vyplatí větší opatrnost. „Nejnebezpečnější je jednoznačně malárie,“ upozorňuje odbornice za zdravotního ústavu. „Malárie se vyskytuje ve sto zemích tropů a subtropů, ročně se nakazí importovanou malárií přibližně třicet tisíc osob, z toho deset tisíc Evropanů, z toho asi třicet Čechů. Přitom tomuto vážnému onemocnění lze částečně předejít chemoprofylaxí. Antimalarika začínáme užívat již před odjezdem a pokračujeme i po návratu z malarické oblasti,“ vysvětluje. A s každou horečkou po návratu, byť by přišla až o tři měsíce později, hned mazat k lékaři.
Čím dál častěji si dopřejeme dovolenou v Thajsku, Egyptě, Tunisu nebo Mexiku. Jak to tedy vlastně je, měli bychom se před odletem očkovat? Specialistkou je v tomto směru Hana Zelená, viroložka Zdravotního ústavu v Ostravě. A ta říká: „Doporučení očkování do jednotlivých zemí se liší, závisí to nejen na lokalitě, ale také na době pobytu, na plánovaných aktivitách, na způsobu cestování, ubytování a stravování. Míra rizika závisí na tom, zda se cestovatel bude pohybovat převážně ve městech, v přímořských letoviscích, na venkově nebo ve volné přírodě, jestli bude venku jen ve dne nebo i v noci. O rizicích a doporučeném očkování pro každou konkrétní cestu do exotických míst je vždy vhodné se poradit v některém centru cestovní medicíny nebo v očkovacím středisku.
Co se týká výše jmenovaných lokalit, při cestě do Mexika by neměl cestovatel opomenout očkování proti virové hepatitidě typu A, vhodné je i očkování proti břišnímu tyfu, a v případě dobrodružnějších cest v divočině je namístě i preventivní očkování proti vzteklině. V některých státech střední Afriky je povinné očkování proti žluté zimnici, v Thajsku pouze u osob přijíždějících ze zemí s výskytem žluté zimnice. Doporučené je očkování proti virové hepatitidě typu A a břišnímu tyfu. Na zvážení podle konkrétní lokality a způsobu cestování je i preventivní očkování proti vzteklině nebo virové hepatitidě typu B. V některých lokalitách Afriky je vhodné očkování proti meningokokové meningitidě, v jihovýchodní Asii zejména při cestách na venkov je rozumné se naočkovat proti japonské encefalitidě. Nejde o očkování povinná, je věcí každého, zda se pro ně rozhodne.
Takže, než vyrazíme do světa, zkontrolujme si u lékaře, zda stále platí naše očkování proti tetanu a dalším chorobám, případně se poraďme v některém centru cestovní medicíny. Není třeba se balit do moskytiéry a nechat se naočkovat jako průzkumník pralesa před každou dovolenou v Chorvatsku, ale je dobré vědět, že si od moře nemusíme přivézt jen příjemné zážitky.
