Jako skoro každý měsíc, tak i tentokrát se s našimi seniory vydáváme na autobusový zájezd. Našim cílem je tentokrát Jižní Morava. Je úterní ráno. V rádiu hlásí předpověď počasí, pozorně poslouchám - vysoké teploty, silný déšť...
No nazdar, to to dopadne! Teplo nevadí. Není špatného počasí, je jen špatné oblečení - jsem kdysi slyšela u jedné cestovky. A léta se tím snažím řídit. Ale přece jenom, bude-li slejvák, budeme muset trochu pozměnit původní plán cesty.
Scházíme se před radnicí. Konečně jsme všichni. Řidič zavírá dveře autobusu a vyjíždíme. Cesta ubíhá klidně, všichni jsou, zdá se, natěšeni na hezký zájezd. Za dvě a půl hodiny vystupujeme z autobusu na parkovišti v Buchlovicích, kde máme zajištěnou prohlídku zámku. Do určeného času nám zbývá skoro hodina. Přijeli jsme nečekaně brzy. Jdu k pokladně škemrat. Senioři jsou nedočkaví. A máme štěstí, daří se mi domluvit dřívější prohlídku zámku. Sice ještě není otvírací hodina, ale průvodkyně je zde a co víc, je nesmírně ochotná nás zámkem provést. Jsme šťastni. Ušetříme čas i na něco jiného.
Zámek Buchlovice leží nedaleko hradu Buchlov. Patří se svým nádherným parkem k nejvýznamnějším barokním objektům na území České republiky. Stavba zámku byla zahájena před rokem 1700 hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským. Nadšeně posloucháme mladou průvodkyni. Má silný hlas a pěknou výslovnost. Všichni slyší a rozumí.To je velice důležité.Prohlídka končí. Rozcházíme se a individuálně si prohlížíme velmi pěknou zahradu. Sestřižené keře či trávy jsou velmi efektní. Na stromech občas vidíme zajímavý úkaz - páva. Tohoto ptáka mají Buchlovice i ve svém znaku.
Jsme všichni spokojeni. Máme dostatek času, klidně, beze spěchu se procházíme. Docházíme k výstavě fuchsií. Jsme doslova uneseni, přes 1200 druhů!
Po prohlídce se jdeme nasytit. Někteří si vybírají restauraci podle jídelního lístku, jiní podle vzhledu. Já a mí přátelé vsázíme na první možnost. Na náměstí je asi 5 různých restaurací s možností se najíst. Vcházíme do první. A zůstáváme. Posezení vevnitř i venku, sedáme venku na dřevěné židle, objednáváme si chutný oběd a velké pivo. Rozhodujeme se dobře. Jídlo je velice chutné. Porce víc než dobré, ceny skoro lidové, za dva obědy a dvě velká piva platím necelých 200 Kč. Paráda. Od lidí, kteří jedli jinde se dozvídám, že stejnou sumu zaplatili za jedno jídlo. Jsme spokojeni. V určenou hodinu se všichni scházíme v autobuse a pokračujeme dál.
Hrad Buchlov
Po necelé čtvrthodince opět z autobusu vystupujeme. Před námi se tyčí hrad Buchlov. Počátky hradu se datují do začátku 13. století. O založení tohoto hradu se údajně zasloužil český král Přemysl Otakar 1. Hrad Buchlov je vyhlášen národní kulturní památkou. Návštěvu hradu nemáme v plánu. Přesto vystupujeme z autobusu. Dělíme se bez rozmýšlení na tři skupinky. První zůstává kousek od parkoviště v zahradní restauraci. Druhá si jde pomalu prohlédnout okolí hradu. Třetí, to jsou ti, kteří si ještě nepřipouští momentální únavu nohou, si kupují za 40 kč vstupenku a vystupují na hradní věž. K této skupince se přidávám i já.
Vystupujeme nahoru po schodech a těšíme se na výhled do okolí. Máme štěstí, je slunečno, jasno, vidíme daleko. Průvodkyně nám povídá o tom, co se nachází v okolí hradu. Má sytý hlas, dobře se poslouchá. Ale ouha. Má naučené povídání a víc neví. Na námi kladené otázky nedokáže odpovídat, což nás mrzí. Ale nic s tím nemůžeme udělat. Dobře nám tak. Nemáme být tak zvědaví či zvídaví. Nemuseli bychom tuto “maličkost“ vůbec zjistit. Pomalu sestupujeme po dřevěných schodech dolů, nastupujeme do autobusu a jedeme na poslední plánovanou návštěvu.
Poslední zastávkou je Velehrad
Velehrad leží 6 km od Uherského Hradiště, žije tu skoro 1 400 obyvatel. Je zde jedno z nejvýznamnějších poutních míst České reuibliky, každoročně je tato obec 5. července cílem Národní pouti na Velehradě, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje. Velice zajímavou a velkolepou stavbou je bazilika. Ta se momentálně opravuje, připravuje se na návštěvu papeže (pozn. byli jsme zde loni). Vevnitř se pohybuje spousta dělníků, kteří se snaží baziliku zvelebit. Je tady veliké přítmí, takže ani fotečky se moc nepodařily. Návštěva v nás všech ovšem zanechala obrovský dojem. Navštívili jsme nejenom nádhernou baziliku, ale taky velmi pěknou a dobře zásobenou cukrárnu.
Jsem rádi, že jsme zase jeden den prožili spokojeně a plně. S dobrým pocitem se vracíme domů.
