Vzdělání hraje výraznou roli v tom, v kolika letech člověk odchází do důchodu. Čím je vyšší, tím větší motivaci mají lidé zůstat déle v zaměstnání a dál pracovat. Ukázala to studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).
"Vzdělání je velmi důležité pro to, jak dlouho jsou lidé ochotni a schopni pracovat," uvedl jeden z autorů Radim Boháček.
Věk nástupu do penze se v Česku každoročně prodlužuje - u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Muži nyní odcházejí do důchodu v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. Česká společnost stárne. Osoby nad 65 let tvoří 17 procent obyvatel, v roce 2030 by to mohla být skoro čtvrtina a v polovině století třetina.
"Dnes pracují na jednoho důchodce čtyři ekonomicky aktivní osoby, za 40 let to budou už jen dvě. Odrazí se to na důchodovém systému. Na tuto dobu se musíme připravit," uvedla spoluautorka studie Jana Bakalová. Jedním z opatření je právě odsun důchodového věku.
Studie srovnává situaci ve 13 zemích. Podle jejich podobností a typu důchodového systému je dělí do pěti skupin. Severskou tvoří Dánsko, Nizozemsko a Švédsko, jižní Španělsko a Itálie, západní Rakousko, Belgie, Německo a Francie, východní Maďarsko, Polsko, Slovinsko a poslední samostatnou Česko. Autoři využili data z mezinárodní studie SHARE, která pravidelně zkoumá podmínky lidí mezi 50 a 70 lety. Zaměřuje se na vzdělání, příjem, penzi či zdraví.
K práci po šedesátce je třeba motivace
Podle výsledků se Česko přibližuje západním státům. Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přitom si v penzi finančně pohorší. Přestat pracovat je navíc nenutí ani zdraví. Podle autorů představuje brzký odchod do důchodu pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál.
Snahu setrvat na trhu práce ovlivňuje zmíněné vzdělání. Zatímco na západě má základní školu či vyučení zhruba pětina šedesátníků, v Česku jsou jich více než dvě pětiny. Podobná je situace u žen. Vysokoškolský titul má na západě víc než třetina mužů kolem 65 let, v Česku jen asi 15 procent. Mezi českými ženami je podíl ještě nižší. V západní Evropě pracuje polovina mužů nad 65 let s vysokou školou, v Česku je to asi čtvrtina. V severských a západních státech mají práci více než dvě pětiny vysokoškolaček nad 60 let, v Česku je to asi pětina.
Studie také ukázala, že podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je v Česku a na západě srovnatelný. Podobné je to i s podílem lidí, kteří mají určitá omezení. Češi a Češky na tom nejsou hůře ani v mentálním zdraví. Zatímco počet pracujících osob nad 60 let v cizině klesá postupně, v Česku se propadá náhle s oficiálním důchodovým věkem.
"Západní země doháníme celkem slušným tempem, stále ale zaostáváme. Za 15 či 20 let budeme vypadat podobně jako ony. Z jejich dat se nám nabízí obrázek české budoucnosti," uvedl Radim Boháček. Podotkl, že podíl českých vysokoškoláků roste. "Lidé budou sami od sebe déle pracovat, tento fakt dosud nikdo neuvážil," dodal.
Ministerstvo práce nyní přitom chystá návrh, který by důchodový věk zastropoval na 65 letech. Třeba ve Švédsku je přitom doba nástupu do penze flexibilní. "Lidé jsou motivováni tím, že čím dál důchod posunou, tím víc dostanou peněz. Ten, kdo pracuje do 70 let, dostane o 150 procent víc než ten, který jde do penze dříve," uvedl Boháček. Podle něj jsou bonusy patrně jedna z nejdůležitějších věcí, která motivuje lidi k tomu, aby "se chovali ekonomicky efektivně". I v Česku by prý fungovaly bonusy lépe, pokud by byly výraznější - 500 korun nestačí.
