Silné téma a výrazné herecké výkony bývají u filmu zpravidla zárukou úspěchu na mezinárodním poli. Je to i případ snímku Obchod na korze, burcujícího tragického příběhu na téma holokaustu. Film autorské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos patří do zlatého fondu tuzemské kinematografie. Jeho kvality podtrhla i soška Oscara udělená za nejlepší neanglicky mluvený film. Obchod na korze měl premiéru před 50 lety, 8. října 1965.
Snímek, zasazený do kulis slovenského městečka v období druhé světové války, vypráví příběh staré Židovky Lautmanové a "arizátora" její galanterie, veskrze zbabělého, ale v podstatě ne zlého truhláře Tona Brtka. Střet s dobou teroru a lámání lidských charakterů oba hrdinové nakonec zaplatí životem. "Základ násilí tvoří vždy neškodní, hodní, vůči násilí pasivní lidé," vystihl Kadár hlavní myšlenku filmu, který balancuje na hraně mezi tragédií a hořkou komedií.
Obchod na korze se v roce 1966 stal prvním československým snímkem oceněným Oscarem. Zvláštní cenu si připsal také na festivalu v Cannes, pocty získal i v Rakousku či Itálii. Pozornosti amerických akademiků neušla o rok později ani představitelka židovské majitelky obchodu - polská herečka Ida Kaminská, která byla nominována na cenu pro nejlepší herečku. Oscara však tehdy získala Elizabeth Taylorová za výkon ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové.
V roli Brtka, "obyčejného člověka, kterého lapily dějiny", se blýsknul slovenský herec Jozef Kroner, jemuž jeho profesní majstrštyk přinesl řadu tuzemských i zahraničních ocenění. Na filmovém plátně Kroner dokázal skvěle využít tragikomického daru svého herectví. I další postavy se režisérské dvojici Kadár-Klos podařilo dobře obsadit, atmosféru příběhu také zdařile dokresluje hudba Zdeňka Lišky. Pomocným režisérem snímku byl Juraj Herz.
Nucený rozchod mistrů režie
Obchod na korze byl natočen podle novely slovenského spisovatele Ladislava Grosmana, který se ve své nepříliš rozsáhlé tvorbě věnoval židovskému tématu. Literárně se prosadil v 60. letech, kdy mu v časopise Plamen vyšla povídka Pasca (Past), jež byla krátkou verzí budoucí novely Obchodu. Ta později vyšla knižně a byla přeložena do mnoha jazyků. Grosman spolupracoval i na scénáři.
Klos (1910 až 1993) začínal u krátkého filmu ve Zlíně, kam přivedl i svého slovenského kolegu Kadára (1918 až 1979). Dvojice v 50. letech natočila ideologicky zabarvenou veselohru Hudba z Marsu i kritické snímky Tam na konečné a Tři přání. Velké uznání si po několikaletém zákazu filmování vysloužili válečným snímkem Smrt si říká Engelchen (1963) a psychologickým dramatem Obžalovaný (1964).
Ocenění americké filmové akademie za Obchod na korze otevřelo Kadárovi s Klosem cestu k režírování koprodukčního československo-amerického filmu s názvem Touha zvaná Anada. Jeho natáčení však přerušil vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, který přiměl Kadára k emigraci do Spojených států.
Slavné režisérské duo, které Klos jednou přirovnal k sehranému deblovému páru na tenisovém hřišti, se tak definitivně rozpadlo.