Přišel mi na masáž chlap. Černé manžestráky, sportovní svetr i vzhled a působil velice dobře a sympaticky. Vyzvala jsem ho k odložení oblečení. Nedívala jsem se na něho, protože se nikdo nesvéká rád pod dohledem.
Dívat jsem se však měla, protože bych si ušetřila šok. Když jsem se totiž podívala, nevěřila jsem svým očím. Chlap zmizel a místo něho tam stálo něco velice zvláštního. Mělo to krásné, dámské, růžové prádélko, podvazky, punčochy a zlaté botičky na podpatku. Kdyby to mělo ještě na plešaté hlavě paruku, myslela bych si, že došlo k převtělení.
Chvíli jsme se na sebe dívali, ale zvítězila moje profesionalita. Neřekla jsem nic. Možná, že jsem měla vyjádřit obdiv k tomuto andělskému zjevení, ale nic mě nenapadlo. "Položte se, prosím", říkám tedy normálním hlasem. Bylo vidět, jak z něho opadlo napětí, neboť netušil, jak budu reagovat. No co, už jsem toho v životě viděla dost, aby mě to porazilo.
Masírovala jsem tak, že si vždycky odložil kus prádélka, já namasírovala holou část. Nejdéle trvalo, než si svlékl elegantně punčošku, aby se nepoškodila. Já namasírovala chlupatou nohu a opět se s dovolením punčoška oblékla. Pracovali jsme velice sehraně a mlčky a tato zvláštní dušička se tetelila hodně.
Když byla masáž u konce, prádélko se svléklo, uložilo opatrně do tašky, svetr a manžestráky se oblékly a je tu opět chlap. Srdečně se loučí s tím, jak se těší na další masáž.
Ještě jsem dostala jako zvláštní poděkování čokoládu. Hned jsem ji snědla, neboť jsem to potřebovala velice. Co dalšího mě může ještě potkat? No, když nejde o život!!!
Další příběh příště. Ještě podotýkám, že jsou to příběhy z doby dávno minulé, ne dnešní...