„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl." Jan Werich (1905-1980).
Dobrý den, přátelé. Několik desetiletí jsem víno jen pila a nikdy mne nenapadlo, že ho budu jednou i vyrábět. Tedy, abych to upřesnila, spíše jen kibicovat při výrobě a kochat se na vinicích obtěžkanými keříky vinné révy. Víte, je to ohromný pocit, když na sv. Václava stojíte uprostřed vinice a rozhlížíte se kolem. Vítr vám cuchá vlasy a vy máte pocit, že se za chvíli objeví na koni Karel IV. s Buškem z Vilhartic, zasednou k dubovému stolu a prohlásí - zprv trpké, zdá se...Začíná vinobraní. Je celkem brzo ráno, Karel s Buškem nikde, ale začínají přicházet kamarádi. Mirko, Zoran, Pero, Boris. Je malilinko chladno, ale za chvíli bude zase na krátký rukáv.
Chcete vědět, jak na Hvaru ve Vrbosce vyrábíme po domácku červené víno? Ano? Tak vám prozradím náš postup.
Základní proces výroby červeného vína má pět kroků: 1.sběr hroznů – 2.odzrnění – 3.kvašení – 4.lisování – 5.školení vína. Toto je úplně základní informace. Pokud jste neměli rádi chemii, můžete přeskočit následující popis výroby vína a jít rovnou do fotogalerie.
Na vinici máme bílé i modré hrozny. Červené víno vyrábíme z modrých hroznů. Bílé víno nevyrábíme, protože jeho výroba je složitější. Ale vždy se najde dobrá duše s kterou si víno vyměníme. Vinobraní je vždy velká událost. Na sklizeň si přijdou navzájem pomáhat všichni kamarádi, aby se mohlo ještě ten den odzrňovat. To se oddělí speciálním „drtícím" strojem třapina (stopka a lístky) od dužniny (bobulí). Jako když mlýnkem zpracováváte červený rybíz. Tomu se říká „odzrnění". Takto oddělené bobule (resp. mošt se šlupkami = to jsou narušené bobule) se nazývá „rmut". Rmut dáváme do 700 l kádě.
Při výrobě červeného vína se rmut lisuje až poté, co prokvasí spolu se slupkami.Kvašení trvá pět až sedm dní. Mohou se přidat kvasinky na podporu kvašení. Ve slupkách se nacházejí barviva, která se v průběhu kvašení dostávají do rmutu. A právě při tomto kvašení se musí směs promíchávat i v noci, aby slupky na povrchu nevyschly. To jsme se moc nevyspali. Víno šveholilo jako divé. Mysleli jsme, že se nám káď změní v Hrnečku vař! Všimněte si na fotografii, že první den, když se zkouší cukernatost u rmutu, je šťáva z modrých hroznů ještě bíle zakalená a až později tmavě rudá.
Po prokvašení rmutu nastává lisování. Lisováním se oddělí mošt a vylisované slupky – „matoliny". Kvasící mošt je již tmavě rudý a je to náš starý dobrý burčák. Po vylisování se mošt zpravidla odkaluje, cedí. Pokud se cukernatost zvyšuje u červených vín, děje se to ihned po odzrnění, aby přidaný cukr kvasil spolu se rmutem. Ale letos měly hrozny vysokou cukernatost, cukr jsme nepřidávali.
Kvašením se cukr přeměňuje na alkohol za vzniku kysličníku uhličitého.
Poslední fáze výroby vína se nazývá školení vína. Je to proces manipulace vína od dokvašení až po přípravu k stáčení do lahví. Víno se předtím ještě speciálně stáčí z nerezových nádob do druhé nerez nádoby, a tím se oddělí víno od usazenin. Dále následuje filtrace. Čiření – oddělení bílkovin. „Proškolené" víno skladujeme v nerezové nádobě 500 l a pak již jen pijeme a stáčíme do lahví a lepíme etikety. Manžel je pečlivý sklepmistr, a proto i víno je lahodné, leč docela brzo zmizí. To je zase tak trochu moje práce. Bílé víno piji jen k rybám. Mám ráda červené. A jaké víno máte rádi vy?
Již Homér věděl, že k lidskému štěstí a k úsměvné pohodě patří prostřený stůl, víno a přátelé.
A na závěr, trochu klasiky: Jan Neruda: Balada o Karlu IV.
...to víno má svůj zvláštní ráz,
zprv trpké, ale milé zas —
......„„Nu vidíš, králi: tak náš lid!
Má duši zvláštní — trochu drsná zdá se —
však květe po svém, v osobité kráse —"
