Bedřich Hrozný: rozluštitel tajemného chetitského jazyka

Bedřich Hrozný: rozluštitel tajemného chetitského jazyka

23. 11. 2015

Velkým vědcem, jehož jméno je známo i laické veřejnosti, byl orientalista Bedřich Hrozný. Od jeho dešifrování starověké řeči Chetitů, které oznámil 24. listopadu 1915 na přednášce pro berlínskou Předoasijskou společnost, uplyne 100 let. Hrozný, zakladatel chetitologie a někdejší děkan pražské Filozofické fakulty, též zjistil, že stará chetitština patřila k indoevropským jazykům.

Hrozného jméno bývalo často spjato s přídomkem "český Champollion" v narážce na slavného luštitele egyptských hieroglyfů z Rossetské desky. Rodák z Lysé nad Labem však nerozluštil klínové písmo, jež bylo díky práci Grotefenda či Rawlinsona čitelné, ale přeložil záznamy z neznámé řeči. Klíčem pro jeho objevy byly nálezy boghazköyských tabulek, kterých v letech 1906 až 1912 vykopal berlínský asyrolog Winckler na 13 tisíc. Šlo o královský archiv města Chattušaš či Chatti.

Maloasijští Chetité (bibličtí Chetejci) používali k záznamům klínopis, převzatý od dalších obyvatel Mezopotámie. V mnohých zápisech asyrsko-babylónských i egyptských se psalo o mocné říši, s níž měli Asyřané či Babylóňané v druhém tisíciletí před Kristem čilé kontakty, ale až Hrozného překlad přiblížil její dějiny.

"Rozluštění to podařilo se pisateli těchto řádků za světové války 1914 až 1919," píše Hrozný ve své práci Nejstarší dějiny Přední Asie. Tehdy pracoval ve vojenském skladu, kde měl hlídat proviant. Historka vypráví, že k němu přišel rakousko-uherský nadporučík Kammergruber a ptal se, čímže je "pan inteligent" v civilu. "Poslušně hlásím, profesor semitologie, se zvláštním zřetelem k asyriologii," odpověděl Hrozný. Příslušník c. k. sboru jej za to, že se mu nic neztrácí, památně pochválil: "Mít tak 10 tisíc semitologů, Rakousko tuto válku vyhraje. Studujte si třeba od rána do večera, ale ať to pan major nevidí!"

V předmluvě k práci Řeč Chetitů (1917) pak Kammergruberovi za "ohleduplné porozumění" dokonce poděkoval. A jak Hrozný rozkryl tajemství dávného jazyka? Při četbě destiček narazil na skupinu znaků, která vypadala takto: "nu NINDA-an e-ez-za-at-te-ni wa-a- tar-ma e-ku-ut-te-ni". Věděl, že slovní znak (logogram) NINDA, znamená sumersky chléb. K chlebu patří voda a skupina znaků wa-a- tar mu nápadně připomněla anglické slovo water a německé Wasser. Chléb se jí a voda pije, takže další shluk znaků jej přivedl na sloveso essen (jísti). Prvou přeloženou větou z chetitštiny tak bylo: "Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti."

Hrozný později napsal: "Tyto ukázky, jež by bylo snadno rozmnožiti, dokazují, že je hethitština řečí indoevropskou, a to řečí západoindoevropskou. Slova jako dalugašti (milost) nebo chalugatallaš (posel) prokazují styky s jazyky slovanskými... Tato rozluštění řeči hethitské setkala se nejprve s velikým odporem, ale posléze byla uznána správnými a stala se ponenáhlu obecným majetkem vědy." V rámci výzkumu dějin, kultury a jazyků starověkého Předního východu vznikl samostatný vědecký obor.

Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v rodině kněze. Měl jít v jeho stopách, ale na gymnáziu se setkal s průkopníkem české orientalistiky J. V. Práškem. Místo studií teologie šel do Vídně, kde k latině, hebrejštině či řečtině přidal i arabštinu, sanskrt, aramejštinu, sumerštinu a desítku dalších jazyků. V roce 1901 získal doktorát, disertaci věnoval skalním nápisům. V letech 1905 až 1915 byl řádným docentem, později již profesorem ve Vídni.

Svůj český původ však nezapřel. V průkopnické práci Obilí ve staré Babylonii (1913) zjistil, že pivo pili i v Mezopotámii a to hned několik druhů. Po vzniku ČSR se Hrozný, světově uznávaný a zcestovalý odborník, stal ozdobou Karlovy univerzity a v roce 1939 nakrátko jejím rektorem. Okupantům se postavil. I po uzavření škol veřejně přednášel a jeho kolokvia o pádu říší, stáří Semitů či původu svastiky budila u posluchačů nadšení.

Čas věnoval i luštění chetitského hieroglyfického a krétského lineárního písma. Bohužel neuspěl. Bál se, aby nebyl předstižen, takže nepublikoval ani dílčí výsledky. Přesto jeho bibliografie čítá 354 položek. V roce 1944 jej stihla mrtvice. Badatel s podlomeným zdravím, který stál u zrodu Orientálního ústavu AV a zakládal časopis Archív orientální, zemřel 12. prosince 1952.

osobnosti vědci
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?