Vánoční úvaha nejenom nad portálem i60, ale tak vůbec...

Vánoční úvaha nejenom nad portálem i60, ale tak vůbec...

1. 12. 2015

Milá paní Hano Novotná, reaguji na Váš text - Co v článku Modelkou v 77 nebylo. Inspirovala jste mne. Přečetla jsem ho se zaujetím a fandím Vám. Chtěla bych se nyní zamyslit nad tím, kdy je práce prací, zaměstnáním a kdy posláním. A také se trochu zamyslit nad portálem i60 a tak vůbec nad životem kolem nás. Omlouvám se, měla jsem v plánu být stručná, ale nějak to prostě nejde. No, uvidíte, zdali se to dá číst. Doba čtení: deset minut.

Ve zkratce bych řekla, že podle mne se do práce chodí jen pro peníze, a když je nedostaneme, tak odcházíme. V zaměstnání čekáme, až padne, a jsme závislí na výplatě. Ale pokud máme práci a zaměstnání jako poslání, tak nehledíme na čas ani peníze. A i když někdy třeba tak trochu „živoříme“, věříme v úspěch. Díváme se někdy více na druhé nežli na sebe. Věříme v úspěch a štěstí všech kolem vás. Mezi tyto trochu podivíny se dovolím zařadit i malinko já.

Tak na 50 procent. A 50 procent je vlastně z hlediska statistiky náhoda… tak si vyberte. A jak jste na tom vy, přátelé? Jdete nebo šli jste někdy touto cestou, i když to bylo trochu proti chování davu? Politici do této zvláštní skupiny nepatří… patří sem většinou „vymykající se“ umělci, vědci, lékaři a mnoho dalších profesí, dělaných srdcem.

Já jsem měla po revoluci štěstí, že jsem  naskočila jako osoba samostatně výdělečně činná do tehdy „konkurenční“ kosmetické firmy Oriflame. Setkaly jsme se i spolu, paní Hano, ale to si Vy nemůžete pamatovat. Určitě ne kvůli věku, ale vzhledem k počtu Vašich setkání. Já si Vás pamatuji a poznala jsem Vás podle fotografie.

Prozradím na sebe, že jsem dlouhé roky byla, kromě jiného, na pozici distributora Direktora Oriflame. Zasvětila jsem do tajů kosmetiky a multilevelu marketingu stovky žen. Doplnila jsem si další kvalitní vzdělání a praktické znalosti v oboru kosmetika, zdraví, zdravý životní styl a vedení lidí. Následně jsem vyhrála konkurz a zkusila přednosti i záludnosti provozu vlastního salonu v luxusním hotelu na Hradčanském náměstí. Nebylo jednoduché zaměstnávat lidi. Nikdy jsem to nedělala.

Ale zkusila jsem to a po roce paxe jsem měla v dalším směřování mého podnikání jasno. Bude to podnikání bez zaměstnanců, ale s OSVČ. Kosmetický salon jsem předala dalšímu šťastnému majiteli a já měla pokoj. Sama jsem si dokázala udělat zamýšlené věci nejrychleji, jak jsem potřebovala a nejefektivněji. Plně jsem se mohla soustředit na školení prodejců Oriflame a budování mých i jejich linií. Bylo nádherné, po době „totality“, si určovat pracovní dobu sama a věnovat se kdykoli rodině. Byla jsem a jsem pánem svého času. Jen mi bylo divné, že mne moje vlastní rodina všude prezentovala tím způsobem, jako že naše maminka vůbec nepracuje...:)

Vzpomínám, že jsem párkrát líčila i pana prezidenta Havla. Mám stále, i po 25ti letech, svojí fungující linii. Byla to a je to krásná činnost, která mi přinesla finanční nezávislost a spoustu přátel a známých. Moje životní heslo je: Přej a bude ti přáno. První investice byla, jak jinak, nežli do vzdělání. Do vzdělání dětí. Obě děti studovaly na střední škole v USA, kde i odmaturovaly a hlavně se úžasně zdokonalily v angličtině a získaly absolutní samostatnost a soběstačnost.

Užívám si plodů své práce. Prosím, neberte to jako moje vytahování. Prostě samotnou mne po letech překvapuje, že jsem tenkrát měla tu odvahu, překonala strach a konkrétně začala konat. Nebylo jednoduché dát výpověď v zaměstnání. Ale bylo třeba se včas rozhodnout a nebát se. Nikdo nevěděl v té době, co a jak bude fungovat. Způsob prodeje multilevel marketing, pokud není podvodný a skutečně prodává konkrétní, kvalitní věci, je nejlepší způsob prodeje. Ale o tom třeba až jindy. Nikdy jsem se nezaprodala nějaké straně, natož abych byla nucena nedobrovolně cokoli studovat, třeba VUML. Naopak jsem opustila dobrovolně zajímavé zaměstnání v České televizi. Ano, uvědomila jsem si, že je něco za něco. A že tomu novému věřím a mám nezdolnou chuť svobodně podnikat.

Omlouvám se, že jsem se tak rozohnila. Vidíte, že mne to stále baví. Psát o „poslání“ v tomto mém oboru je hloupé, ale mne to naštěstí stále naplňuje. Není to nic světoborného, vím, ale jsem šťastná, že mohu stále realizovat svoje myšlenky a nápady a že i některým lidem tím stále pomáhám. Zatím nejsem limitována věkem. A u moře na Hvaru toto poslání v létě zúročujeme v setkáních s celoživotními přáteli a trávíme zde společně pár týdnů jako za mlada. S mořem, sportem, vínem a smíchem. Jsme pozitivní společnost, někdy ovšem moc bujará. U člověka není důležitý věk, ale jeho myšlenky. Není tak důležité, co a koho máte kolem sebe, ale jak se na to, na ně díváte. Jistě, že i rodina je důležitá, pro mne je rodina prioritní.

A nyní, prosím, navazuje úvaha k portálu i60. Žít aktivně mne prostě baví. Baví mne i portál i60. Tak předpokládám, že baví i vás, kteří toto čtete. Nejsem na něm závislá. Na to si již dávám veliký pozor. I když psaní a fotografování se díky i60 stalo mým koníčkem. Děkuji ti za to, Ježíšku, íčko!...:) Tento portál je totiž nakažlivý. Ale naštěstí zdravě nakažlivý, ne infekční!

Je zde dosti bezvadných, normálních, rozumně píšících lidí. Bohužel, je tato skupina malá, tak dvacet autorů. Již víme, co můžeme od sebe očekávat. Opravdové přátele si zde můžeme vybírat. Vybírám si přátele podle toho, co a jak píší, jak se následně chovají a jaké mají komentáře. Jsou to většinou milé, srdcem psané články, radost číst! Konstruktivní kritika mi nevadí, naopak, vítám ji. Nelíbí se mi chvála za každou cenu z důvodu přátelství, i když článek není nic moc. Ale odsouzeníhodné je bezdůvodné, sprosté napadání osoby autora bez jakékoli návaznosti na článek. Prostě, jen proto, že to napsal on.

Byly doby, kdy se toto sprosté napadání týkalo mojí osoby. Snažila jsem se dopídit proč vzniká toto napadání. V životě jsem se s ním nesetkala. Přišla jsem na to, že dotyčný či dotyčná je nepřítelem sám sobě a svojí flustraci si musí vybíjet sprosťárnama na internetovém okolí. Na jedincích, kteří ho něčím iritují a je jim jedno, kdo to je. Vybíjejí si svoji tenzi, zlobu a agresivitu. Ještě bych dodala jednu myšlenku: Nejhorší a téměř neřešitelná situace ve skupině lidí NENASTANE silou špatných a zlých osob, ale slabostí těch druhých, postavit se jasně a ostře proti šíření tohoto zla.

Redakce toto velmi dobře ví a hulvátství zde netoleruje. A to je na portálech opravdu vzácnost. Udržet slušnost některých lidí, schovávající se za anonymitu monitoru a někdy falešných profilů. Jen si myslím, že my ostatní, bychom se neměli bát otevřeně vystoupit proti zlu, zejména, když se nás to osobně netýká. Neřídit se heslem: nehas, co tě nepálí. Toto by bylo takové moje skromné vánoční přání do dalších dnů na íčku. Přesto věřím, že se zde nebude muset již nikdy použít. Je přeci Advent.

Každý článek by měl korespondovat s charakterem autora a to my, íčkaři, již také poznáme. Každý máme asi již svůj okruh čtenářů a autorů. Někdy je ale smutné a snadno rozpoznatelné, když někdo cestuje jen prstem po mapě a pak nám to zde předkládá za skutečnost. Ale to jsou výjimky. Lhaní a přetvářka se vždy dříve nebo později prokouknou. A to se zde netoleruje.

Našla jsem zde čtyři opravdové kamarádky, které určitě přijedou k nám na Hvar to pěkně roztočit, jako to tady na íčku všichni dokážeme. Ale aby článek snad nevyzněl pesimisticky! Jen to ne! Naopak! Kolik tisíc lidí je zde skvělých čtenářů! Prosím, když se blíží ty Vánoce, přihlašte se tentokrát a řekněte svůj názor třeba tak nějak na všechno v životě, co vás dělá šťastnými. Děkujeme! Třeba se vám mezi námi, komentujícími íčkaři, zalíbí.

Ale dosti přání, hážu do batohu in line brusle a odlétám na Kanárské ostrovy. Doufám, že můj článek bude mít minimálně tak bouřlivý ohlas, jako Moje statistika. Neb názory, kritika a přání k daným tématům, k novému portálu jsou vítány.

Milá paní Hano, jestli na závěr dovolíte, troufnu si napsat, že jsme tak trochu kolegyně. A to mne těší.

Přeji Vám, redakci a všem čtenářům, krásné svátky vánoční prožité s nadhledem. A to my všichni, co jsme dočetli až sem, jistě umíme a zvládneme!

Apropó, děvčata, kuchařinky, nespalte cukroví. Při čtení a psaní máte dle statistiky 50% až 99% šanci pak cukroví jenom vyhodit do koše...:).

glosa i60.cz Můj příběh
Hodnocení:
(2.3 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?