Rozhodla jsem se na poslední chvíli odletět na Vánoce do Izraele. Dnes to není nic nesplnitelného, protože mezi Prahou a Tel Avivem funguje izraelská nízkonákladová letecká přeprava UP ELAL. Do Izraele trvá let cca 3,5 hodiny a na letiště Ben Guriona jsem přiletěla okolo třetí hodiny místního času. Taxíkem jsem odjela do předem zamluveného hotelu v centru města. Ráno jsem se vydala do ulic tohoto, velmi rušného a moderního města na břehu Středozemního moře.Ulice města byly vánočně vyzdobeny, především symboly Santa Clause.
Protože hlavním cílem cesty byla návštěva mého milovaného Jeruzaléma, další pobyt byl jen v tomto městě. Jeruzalém se během prosince pomaličku ponořuje do vánoční atmosféry. Palestinští křesťané začínají s výzdobou svých domovů, ve většině domácností již mají vánoční stromek. Také skauti pečlivě připravují svá vystoupení, kde doprovází oficiální průvod Betlémem. Na hlavní ulici křestanské části Starého města v Jeruzalémě můžeme vidět obchůdky nabízející vánoční zboží, jedná se většinou o figurky Santa Clause. Dětem v Palestině totiž nenosí dárky Ježíšek ale Papa Noel neboli Santa Claus.
Letos se málem oslavy Vánoc v místě Ježíšova narození neměly konat. Palestinská vláda se totiž rozhodla zrušit veškeré veřejné oslavy na celém Západním břehu Jordánu. Oficiálním důvodem je intifáda trvající od října minulého roku. Palestinští bojovníci z Al-Fatáh byli ještě radikálnější. Zakázali v Betlémě jesličky, ohňostroj, byl zrušen koncert a sváteční osvětlení ulic. V době intifády není co slavit, ohlásili bojovníci militantního křída Organizace pro osvobození Palestiny. Křesťané se proti restrikcím vzbouřili a nakonec oslavy Narození páně konaly jen v omezené míře. Stalo se to zásluhou křesťanské starostky Betléma, paní Very Baboun. Tradiční vánoční strom byl naproti Chrámu narození Ježíše Krista postaven, ulice osvětleny a byl pouze zrušen koncert s A. Bocellim a ohňostroj.
Křesťanská komunita je stále v Palestině v ohrožení. V roce 1948 tvořili 85 % obyvatel Betlému. Dnes jich zůstalo sotva 12 %. Stále častěji se stávají terčem útoků, přibývá případů znásinění, jsou vyháněni ze svých pozemků arabskou mafií, tolerovanou palestinskou vládou. Postupující islamizace palestinské společnosti vede ke stále větší diskriminaci křesťanů také mezi zaměstnavateli.
Tradiční půlnoční mše se konala v kostele sv. Kateřiny. Mši se podaří navštívit jen hrstce věřících, když obdrží od farnosti vstupenky. Ostatní sledují průběh mše na obrazovkách před kostelem. Vzhledem k současné napjaté bezpečnostní situaci nebyla jsem v době konání mše ani v Betlémě, ale raději zůstala jsem v Jeruzalémě, který je oddělen 4metrovou bariérou (silnou zdí) od palestinského území.
Užila jsem si vánoční atmosféru ve Starém městě, které je rozděleno na části: arabské, židovské, arménské a křesťanské. Často se vzájemně prolínají malými uličkami, kde jsou ze dvou stran malé obchůdky. Zejména Křížová cesta vede arabskou částí Starého města.
Vánoční svátky znamenají zejména pro Jeruzalém a Betlém velký nápor na místní psychiatriké kliniky. V slavnostní atmosféře Starého města totiž každoročně desítky lidí propadnou dočasně poruše zvané "Jeruzalémský syndrom". Ve svém náboženském zápalu se stávají postavami z Tóry, Bible nebo Koránu. Většina lidí s tímto chováním neskončí v nemocnici. Odvážejí se jen ti, kteří jsou nebezpeční sobě nebo ostatním. V posledních dnech se ale Svaté město ve sporu o Chrámovou horu opět ocitlo v samém epicentru irzaelsko-palestinského konfliktu. Moji přátelé říkali, že psychiatři budou mít koncem roku napilno. Já osobně jsem žádného psychicky narušeného jedince nepotkala a syndrom mě také nepostihl.
V dalším pokračování budu vyprávět o návštěvě památníku obětem holocaustu, o Zdi nářků, Chrámové hoře a dalších zajímavostech z mystického města Jeruzalém.
Shalom.
