Vážení přátelé, již několikrát jsme společně cestovali po ostrově Lanzarote. Při první návštěvě jsme si prohlédli promenádu v Costa Teguise s posilujícími stroji, pak jsme navštívili Kaktusovou zahradu a posledně jsme pěstovali hroznové víno. Dnes si vás dovolím pozvat do Národního parku Timanfaya. Již sice sedím v Praze u počítače, venku chumelí, mrzne a já nostalgicky vzpomínám, že ještě před měsícem jsem se opalovala a chodila v letních šatech.
Abyste věděli, přátelé, kdo totiž nebyl v tomto Národním parku Timanfaya, kdo nebyl v těchto Ohňových horách, jako by na ostrově Lanzarote skutečně nebyl! To se prostě musíte vidět! Jak jsem již psala, v roce 1730 až 1736 probíhaly na ostrově Lanzarote tragické sopečné erupce. Představte si, že se z vnitřku země zvedla vysoká hora a všude šlehaly plameny. Pak se otevřel široký jícen, jako tlama draka a začaly vytékat proudy žhavé lávy do širokého okolí… V této měsíční krajině se natáčely i některé záběry z filmu Planeta opic.
A nyní jsme zde, v centru této dávné apokalypsy. Tenkrát zde zmizelo dvanáct vesnic, ale jako zázrakem nikdo nezemřel. Obyvatelé stačili včas utéci. Ale nečekejte, vážení, že se v Národním parku budete moci procházet. Ani nápad. Z autobusu je přísný zákaz výstupu. Je zde nebezpečí, že byste mohli někam uklouznout, zapadnout a již by vás nikdo nenašel. Pokud tedy chcete vidět národní park, musíte přestoupit z vlastních aut do autobusu NP, nebo jako my, jet vlastním minibusem s akreditovaným průvodcem. Projížďka trvá necelou hodinu a uvidíte přibližně třicet kráterů a stovku vulkanických tvarů, nejvíce kuželů. Pod kůži se vám dostane šedá a černá barva měsíční krajiny. Všechna fota jsou fotografována přes sklo.
Na začátku prohlídky, po zaplacení vstupu, vás uvítá na vrcholu NP moderní restaurace, v jejíž blízkosti jsou pro turisty připravené atrakce, které zachycuji na fotografiích. Restaurace připomíná ufo a mně se moc líbila. Z prosklené restaurace jsme pozorovali akce pro turisty, které dokumentují, jaký žár se nachází nejenom pár metrů pod zemí, ale i na povrchu, po kterém normálně chodíte. Docela neuvěřitelné. Snad vše dobře dopadne a sopky zůstanou při naší návštěvě v klidu. Dostanete do ruky hrstičku sopečného prachu, ale sotva ho v dlani udržíte. Má až šedesát stupňů: Nasypala jsem si sopečnou drť do kapsy větrovky, jen tak na památku a mám ji tam dodnes.
Na přírodním grilu v restauraci, který připomíná studnu, šéfkuchaři grilují speciality. Oběd byl vynikající, i když připravovaný a konzumovaný pro nás na trochu moc horké půdě. V šesti metrech je teplota 400 stupňů. Griluje se jen na žáru z hlubin země. Žhavé magma je v komorách asi 4 km pod povrchem země.
Dáte-li zde slámu do prohlubně země, samovolně vzplane. Nalejete-li vodu do roury zavrtané do země, vytryskne z ní po chvilce s velkou ránou a syčením gejzír páry s vodou. Jeden metr pod zemí je teplota zde, na vrcholu národního parku, sto stupňů. Ten trochu nepříjemný a šimrající pocit v zátylku určitě chápete. Přece jenom vám stále vrtá hlavou, co kdyby… Samozřejmě, že atrakce předvádějí pouze místní zaměstnanci, propagátoři národního parku. Vy musíte dávat pozor, aby se vám při ukázkách nic nestalo.
Na mne tato neútěšná krajina působila impozantně. Mám před ní přirozený respekt a vážím si každé zelené rostlinky. Kdekoli. Nejenom tady. Vážím si i malebných, nízkých, bílých domků dole v údolích a podél moře. Jsou jako z obrázku. Podle zákona nesmí mít více nežli dvě až tři patra, musí mít bílou či světlou omítku a okenice a vrata natřená pouze zelenou, modrou či hnědou barvou. Vážím si lidí, žijících zde. Domky působí jako kuřátka, mačkající se ke kvočně a hledající ochranu a bezpečí. Lidé zde překonali přírodní neštěstí a dokázali tu znovu rozpumpovat život. Život nesnadný, ale každopádně život žitý tady a teď.
Takže, přátelé, prosím, s respektem a předpokládám snad i s rozechvěním nastupte do autobusu, připravte si fotoaparáty a vyrážíme. Okna jsou již znovu přeleštěná. Národní park Timanfaya vás čeká a vítá. Šťastou cestu!
P.S. Článek jsem napsala na základě mých osobních zážitků z prosince 2015 na ostrově Lanzarote. Poslední tři fota jsou focená při výletu do NP a na zpáteční cestě do hotelu Salinas v Costa Teguise.
