Sloky o jaru

Teď mocný král zasedl na trůn,

je dravý hned zas milý jako vánek,

s kapkami deště, které omývají sklo,

vkrádá se do vzpomínek

i v sladký něžný spánek.

Je jaro, já to také vím,

i já si všímám lidí, kteří chodí kolem mne

i těch, kteří pohroužení v sebe

v tichém objetí tu na lavičkách sedí.

Ti vidí krásy jara nejlépe.

Ti vidí slunce jakby zakleté

a slunce nevšímavě kolem nich,

přeskočí kaluž, znovu na chodník

a radost má a jásá,

že je tu zas ta jarní krása.