Všude, kde jsem žila, tam jsem žila ráda. Ano, stěhovala jsem se hodně. Vyrůstala jsem v Praze ve Vršovicích. Prožila jsem tam dětství i mládí a nechala jsem tam hodně hezkých vzpomínek. S Prahou vás seznamovat nemusím. Prostě Praha je krásná, i když v poslední době mě děsí, co se tam všechno děje. Vraždy, znásilńování, spousta dopravních neštěstí, feťáci, různé jiné zvláštní živly a v poslední době i neschopní politici, co tam sedí na svých vyseděných místech a škodí.
Raději jsem se tedy odstěhovala do klidu a přírody, a to do Frymburka u Lipna. Krásný malý městys a překrásná příroda i jezero. Stále jsem se při svých procházkách touto krásou kochala. Hluboké lesy, kde je hodně hub, malin i borůvek. Prostě malý ráj. Když jsem nechtěla nikoho potkat a procházky využít k přemýšlení, bylo to možné. Užívala jsem si tedy klidu a krásy, jak jsem mohla. Lidí tam sice bylo opravdu méně než v Praze, ale zato hodně zvědavých. Kdo jsem, odkud jsem přišla? Z Prahy? No, jo, Pražačka, ta má jiné moresy. V čem to chodí, jé ona nosí šaty? To se sem přece nehodí atd. Nemůžu říci, že by mě výrazně vzali mezi sebe. Byla jsem přece přistěhovalec, naplavenina. Trvalo mi docela dlouho je přesvědčit, že jsem úplně obyčejná a přátelská.
Městečko Frymburk se začalo vylepšovat, vyrostly tam další nové, krásné penziony. Okolo jezera vznikla stezka pro kolaře, bruslaře atd. Vzniklo také veliké wellnesscentrum s krásným bazenem. Turisté začali přijíždět stále více a v létě městečko úplně opanovali. Nejen, že v obchodě díky bohatým turistům najeli na jiné ceny, které sice bohatí turisté platili bez mrknutí oka, ale místní a důchodci zvláště se neradovali vůbec.
Jít jenom tak na procházku s pejskem kolem jezera nešlo, protože kola a brusle se vám vyhnout nehodlaly. Pro místní, obyčejné lidi se stávalo žití neúnosným. Majitelé obchodů a penzionků se však radovali (budiž jim to přáno). Pokud přijedete do Frymburku jako turista na pár dní, budete opravdu nadšeni. I v zimě je tam hodně vyžití, a zvláště, když zamrzne Lipno a na jezeře se dá bruslit.
Některé důvody, a bylo jich více, mě donutily městečko opustit a přestěhovat se do Volyně. Je tady také hezky. Jezero sice žádné, ale vynahradí to říčka Volyňka, u které je opravdu krásně. Městečko je malé, ale malebné. Najdu tady opravdu všechno, co k životu potřebuji. Je tady tvrz a v ní muzeum, kde se dělají výstavy a zajímavé akce. Pořádá se toho tady docela dost pro důchodce. Je tu pro ně sportovní vyžití a pořádají se turistické pochody do okolí. Je tady kavárnička pro důchodce, kde se důchodci scházejí. Není to tady sice moc turistická oblast a i ubytování dost chybí, ale když se přijedete podívat, bude se vám tady líbit.
PS. A já doufám, že se už stěhovat nebudu a dožiju zde. Už bych stejně nepřežila další prověřování místních, co jsem vlastně zač.
„Kde domov můj.“ To je název naší nové soutěže, prostřednictvím které se mohou čtenáři magazínu i60 dozvědět o místech dosud nepoznaných. Popište své město či obec, jejich největší zajímavosti, pozvěte je na místa, která máte ve svém okolí nejraději, doporučte jim zajímavosti ve vašem regionu, uveďte tipy na historické či kulturní památky, ale i tipy na dobrou restauraci, hospůdku, kavárnu… Více informací o soutěži najdete zde.