Zastav své kroky
poutníku
A vnímej krásu
vůkol nás
Lehounce našlapuj
když musíš jíti dál
Ve větvích
třešňového sadu
vítr smutnou píseň
pěl
O tom jak na lásku
na svých cestách
ten poutník
zapomněl
A zvonek modrý
tiše cinká,
cože to říká konvalinka?
Neříká nic
pouze omamně voní
a ty
zmíráš touhou po ní
Po dívce s vlasy
do pasu
jak uhel černými
Řekni poutníku
půjdeš dál
půjdeš svou cestou
sám
tak sám?