Místo děje jako obvykle, tramvajová stanice I.P.Pavlova. Po poledni se pražská metropole připravovala ke každodennímu umírání. V houfu na tramvaj čekajících, se u domu povalovalo lidské tělo mladého muže. Právě dojížděla houkající a modře blikající sanitka. Saniťáci tápali, nevěděli kde mají zastavit. Pomohl jsem jim a rukou ukázal na tělo v bezvědomí. Rychle vagabunda naložili a odjeli s ním, asi na záchytku.
Asi jsem způsobil zmatek. Rozhlédl jsem se dodatečně, uviděl ještě dvě ležící bezvládná těla lidských „naplavenin“ Prahy. Dojížděly ještě dvě další sanitky, přivolali je asi zase další cestující.
Raději jsem první tramvají odjel, nemohl jsem se na tu přežívající zkázu Prahy dál dívat!