Zabíjíš ve mně lásku, která znovu a znovu vstává
z mrtvých a prahne po nektaru tvé krve.
Zatracuješ mne v hodině tvé otrávené
pravdy silnějšího.
Má stokrát pobodaná víra, vláčená bahnem
tvého druhého JÁ, už nemá sílu bojovat.
Vzpomínky, vteřiny splynutí, fantazie nocí.
Strach z osamění, jak ztráta paměti.
Ne.
Nedokážu žít ani bez tebe, ani s tím zrcadlením,
které mi nabízíš v hodině mého smíření.
ilustrační foto: pixabay.com