U cesty na kraji lesa

U cesty na kraji lesa

stojí malý dům,

bydlí v něm princezna

má tam jenom stůl,

malou židli a postel,

je to ta princezna,

co uklízela kostel.

Každé ráno, každý den,

chodí do lesa ,chodí ven

a modlí se k pánu Bohu,

za lásku mezi námi

a modlí se k pánu Bohu,

za lásku na této Zemi.

Večer,když vyjdou hvězdy,

princezna vychází,

povídá si s hvězdami, 

povídá si s Vesmírem

a je šťastná nesmírně.

Ta princezna jsem já,

jsem tady schovaná,

Jsem tady schovaná,

ale nejsem PRINCEZNA!