Život se s nikým nemazlí, a když to na chlapa přijde, jsou dole chutě...
Ilustrační foto: pixabay.com

Život se s nikým nemazlí, a když to na chlapa přijde, jsou dole chutě...

11. 8. 2016

Žít sám, bez partnera z jakýchkoliv důvodů má hodně výhod, ale i nevýhod. O jedné ani nemluvě a všichni chlapi ji znají. Nějak se ten den prožije, povinnosti, zábava, kamarádi, zájmy ale, co večer, když se přijde domu, ticho, a když se k tomu přidá i ta svůdná chuť na… začíná peklo.

Totéž se mně stalo kdysi, kdy jsem žil sám jak kůl v EU. Přišel jsem domu, usedl do gauče, udělal jsem si pohodlí a zapnul telku. A jak tak koukám, do seb.. pardon, do blba hledím, dostal jsem tu nejlidštější chuť. Přepínal jsem programy, snažil jsem se ji rozchodit po bytě, ale dole,… ani se neptejte co.

Dal jsem vše na jednu kartu a zavolal kamarádovi, co se vyzná, zná okolí, o radu co s tím. Nenechal mě ve štychu. Dal mi adresu jednoho veřejného domu, který byl nedaleko od místa, kde jsem krotil své chutě, a prý se tam o mne postarají. Napsal jsem si adresu, sedl do auta a vyjel jsem vstříc nočnímu dobrodružství.

Dojel jsem před dům, kde červený nápis svítil do tmy a zval mě dovnitř. Zaparkoval jsem, rozhlédl se, zda neuvidím kolem známé, ale bylo pozdě večer, a okolí jak vymetené. Šáhl jsem si do kapsy, zda mám peníze, jelikož tohle teda zadarmo jistě nebude, a vstoupil dovnitř. Hned u vchodu se na mě culila dívka kolem 20 let, pozdravili jsme se a já vešel. Jelikož jsem si nehrál na zkušeného, tak jsem řekl nejstarší druhé ženě, která byla evidentně starší, takže zkušenější, o svém problému, že jsem sám, a mám chuť. Jistě víte, že se ve slovech nehlídám.

Milá dívka veřejného domu se usmála, a špitla: „Ale to víte hochu, ráda vám pomohu. A chcete menší, nebo větší, plnějších tvarů…“. Jelikož byla tak upřímná, tak jsem jen špitl, aby byla plná prsa, pevné stehna, prostě tělo, které se vyplatí, a že nejsem omezen cenou.

Nakonec jsem si po delším váhání vybral tu, která očividně svými tvary mě uspokojí. Nebylo to zadarmo. Zaplatil jsem, a mělo to jednu výhodu. Mohli jsme spolu odjet ke mně domů. Super, ono v domácím prostředí to je přece jen lepší než někde…

Cestou jsme mlčeli, občas jsem zajel očima na prsa, nožky, no co říci,… až mě to dole kroutilo. Už abychom byli doma. Přišli jsme, odložil jsem si, pomohl jsem se svlékáním a jemně moje ručky začaly pracovat po těle mého objektu, které jsem si draze zaplatil. Tu nožka, tu zádíčka, tu prsa, věnoval jsem se předehře, a jazýček šmejdil po těle. Kůže příjemně voněla, tělo jak opálené z Floridy, jemně jsem políbil prsa, zahleděl se na to tělo před sebou, a říkal si … vychutnej si to Romčo, není kam spěchat, ale pohled na nohy, stehna, k tomu ta chuť dole… Neudržel jsem se.

Roztáhl jsem obě stehna, olízl jemnou kůži a buransky jsem stiskl zuby plná prsa. Pak už mě nic nezastavilo, až bylo po všem. Odvalil jsem se stranou po všem, funěl jsem jak nevím co, a dole totální spokojenost.

Přátelé, tak vynikající grilované kuřátko z Kauflandu, kam mě kamarád poslal, jsem neměl už dlouho. Prodavačka dobře poradila. Zbaštil jsem ho na posezení, uspokojil dole hlad, co mi v břiše hrál osudovou symfonii, a kdykoliv večer jedu kolem toho Kauflandu, jehož červený nápis v noci láká na pozdní nákupy, říkám si v duchu… „Z lásky k Česku ty můj šmudlo kdykoliv.“

Tak chlapi, až vás přepadnou chutě, neváhejte. Můžete si i vybrat. Malou, větší, hubenější, plnější…

CHUTI ZDAR.

Můj příběh
Hodnocení:
(4.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.