Tento text by se také dal nazvat: Nevěřte bezhlavě tomu, jak média interpretují zprávy statistiků. Protože na svět se dostala jedna, podle které čeští
senioři utrácejí za jídlo více než pracující lidé nižšího věku. Nesmysl nebo realita?
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že čeští senioři vynakladají na nákupy jídla více peněz než lidé, kteří pracují jako zaměstanci s průměrnými příjmy nebo živnostníci. Senioři ročně nakoupí jídlo a nealkoholické nápoje za téměř třicet tisíc korun, zatímco průměrný pracující člověk za ani ne dvacet čtři tisíce korun. Mnozí analytici a statistici označují tuto zprávu za neuvěřitelnou a paradoxní. Padl tak mýtus, že senioři obracejí každou korunu a nakupují ve slevách nejlevnější potraviny?
Záleží na tom, jak umíme takové informace číst. "Především je zrádné spojovat výraz senior s určitým typem chování, každý senior je přece jiný," upozorňuje gerontoložka Iva Holmerová. "Jsou mezi nimi lidé, kteří stále pracují a mají dobré příjmy, stejně jako lidé, kteří jsou velmi křehcí, odkázáni na pomoc druhých a mají finanční obtíže," dodává.
Olga Štiková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se domnívá, že za těmito statistickými výseldky stojí skutečnost, že senioři mnohem méně často jedí v restauracích než pracující lidé. "Další skupiny mají v restauracích poměrně vysoké výdaje, u důchodců jsou minimální," uvádí.
A to je přesně ten zajímavý moment, který mohl statistické výsledky ovlivnit. Lidé v penzi si totiž častěji sami doma vaří, tudíž kupují více jídla, než lidé kteří pět dnů v týdnů chodí na obědy do restaurací nebo podnikových jídelen. Nechodí ani na večeře ven, což si mladí lidé často dopřávají.
"Nevěřím, že my senioři utrácíme za jídlo více než mladí," míní jednasedmdesátiletá Blanka z Ostravy, který je bývalá kuchařka. "Já i mé kamarádky velmi pečlivě vážíme, co koupíme a přemýšlíme, co z toho připravíme a na jak dlouho nám to vydrží. Když vidím, jak vnučka odjíždí ze supermarketu s košíkem plných nesmyslů jako jsou polotovary, předražené ovocné šťávy a kelímky s něčím barevným, jsem přesvědčena, že utrácí mnohem více než já," tvrdí.
A další názor, tentokrát se vyjadřuje devětašedesátiletý Rostislav, bývalý ekonom. "Syn i dcera chodí běžně na obědy do restaurací. Mají stravenky a tvrdí, že je to moc nestojí. Pro ně totiž je sto korun za oběd výhodná cena. Já dal sto korun za jídlo v restauraci naposledy před dvěma roky, kdy jsme si s kamarády vyjeli do Beskyd a šli tam na večeři. A furt jsem si říkal, že to bylo drahé. Jsem asi z jiné planety, ale stokoruna je pro mě částka, za kterou rozhodně pořídím stravu na celý den, ne jedno jídlo v nějakém podniku."
Další názor do třetice. "Já těm údajům věřím, protože si s manželkou v penzi dopřáváme dobré jídlo. Děti jsou zabezpečené, my žijeme ve svém domku, výdaje máme malé, tak si kupujeme, na co máme chuť. Nejsme zastánci toho, že by se člověk měl v životě omezovat a penzi si chceme užít. Grilujeme, zkoušíme exotické potraviny, které jsme dříve neznali, rádi experimentujeme s novými recepty," vypráví dvaasedmdesátiletý Imrich z Prahy.
Jedním z důvodů podivuhodného výsledku zprávy statistiků, která vzbudila tolik pozornosti, může být to, že někteří senioři s oblibou nakupují jídlo ve
velkých baleních. Takzvaně výhodně a do zásoby. Mnozí také podléhají nabídkám z letáků tak, že sice jedou do obchodu kvůli slevám, ale nakonec tam nechají mnohem více peněz, protože jiné potraviny, které potřebují, už tak výhodné nejsou. "Znám své vrstevníky, kteří jsou schopni kvůli slevám objet půl Prahy, ale já na to nemám energii. Takže nakupuju v nejbližší malé prodejně u mého domu, kde je vše dražší než v nějakém velkém nákupním centru. Je mi jasné, že utrácím za jídlo více než bych při pečlivém sledování slev mohla. Ale mám zdravotní problémy a opravdu si nemohu dovolit jezdit nakupovat někam daleko a pak se táhnout s těžkou taškou," popisuje také častý problém dříve narozených osmdesátiletá paní Alžběta z Prahy.
Ať už tedy lidé na jídle šetří nebo si naopak v penzi hodují, je tady ještě jeden problém s tím spojený. Lékaři čím dál častěji upozorňují také na to, že
mnozí senioři nakupují potraviny, které jsou pro lidi od určitého věku nevhodné. "Nákup ovoce a zeleniny mnozí starší lidé omezují a nahrazují jej bílým a sladkým pečivem, paštikami a dalšími potravinami, které sice zasytí, ale z výživového hlediska nejsou hodnotné. Paradoxně pak k tomu používají spoustu vitamínů a potravinových doplňků, které nejsou zrovna laciné a mnohdy ani ne vhodné," upozorňuje geriatr Hugo Přibyl.
Možná, že za zajímavými statistickými údaji tedy stojí i to, že pro mnoho lidí dobrý nákup rovná se košík co nejvíce nacpaný potravinami, které zasytí, místo výběru jídla s co nejlepší výživovou hodnotou a prospěšného pro zdraví i v malém množství.
A jak jste na tom s nakupováním vy? Utrácíte za jídlo nebo se za něj naopak snažíte ušetřit? A jak si vysvětlujete zprávu, že senioři za jídlo utrácejí více než pracující lidé?
