Teď možná život se mi změní,
večery zdají se teplejšími být,
tvé kroky balzamuje snění
a ústa chtějí něžně políbit.
Listí ať žloutne. V jeho barvách
zjeví se tvář mistra palety.
Co hýbe se v dnešních larvách,
zítra už prudce vyletí.
Jsem tu sám se svým horkým štěstím,
sám si ho zalévám, velebím a pěstím,
je mi vším, vnořením vskutku,
vsáknutím do nitra bytosti mé…
Co chtějí osoby závistivé
na mém sobeckém skutku?