Vyrostla, ne jedna jedlička, nýbrž spousta štíhlých jedliček a s nimi mnoho mladých buků a javorů. Kde? Na Ještědském hřebeni. Všechno začalo v roce 2008, když jsem koupila manželovi k vánocům originální dárek - padesát metrů čtverečních Nového pralesa na Ještědu. Společnost přátel přírody Čmelák zde od roku 2004 vykupuje hektary živořícího porostu, odstraňuje část smrků a na jejich místa se vysazují tisíce sazeniček jedlí, buků, javorů a dalších druhů dřevin, aby se přeměnila smrková monokultura na přirozený, vzdušný, harmonický a pestrý les. Nový prales dnes tvoří čtyři oddělené pozemky, které se postupně propojují v jediný, druhově pestrý a ekologicky plnohodnotný les.
Jedle bělokorá při sázení v roce 2009
Jedlička v roce 2017 (foceno z obrácené strany)
Na jaře r. 2009 jsme se přihlásili na exkurzi a sázení stromků ve vznikajícím pralese. Každý jsme si vybrali, kromě jiných stromků, jednu jedličku a zasadili do oplocenky. Místo jsme vyfotili a rozhodli se, že čas od času budeme sledovat, jak se jedličky uchytily. Minulou neděli jsme konečně poprvé svůj záměr uskutečnili. Hledání jedliček nám dalo docela zabrat, poněvadž prostředí se za osm let dost změnilo. Nový prales začíná zarůstat. Podle starých fotografií jsme po detektivním pátrání místo našli a jedličky objevili. Moje jedlička povyrostla téměř o metr a z ostatních v blízkém okolí je největší, takže má velkou šanci na přežití. Manželova jedlička roste pět metrů dál a je o třetinu menší. Moje je trochu vychýlená na jednu stranu, čehož jsem si všimla už při sázení a dole jí chybí z jedné strany dvě spodní řady větví. Věřím, že se bude držet statečně dál, a přeji jí a všem dalším vysázeným stromkům v Nové pralese dlouhý život.
