Tak jsem měla úspěch s výhrou na los, Pavel byl rád, že jste se pobavili i vy, a tak mi dal svolení, abych jeho další zážitek uvedla v život na ÍČKU. Tu bundu a batoh na sobě neměl, když jsme "traťovali" po náplavce (ten výraz se mu náramně líbil, taky získáno v Kromci ) a prý ho bude s dovolením autorů taky používat. Ráda jsem souhlasila. Navíc jsem ho seznámila s termínem „příchůdková“ což je uvítací panák slivovice v Kroměříži, a „odchůdková“ je panák na rozloučenou (oni tam říkají baňka místo panák) divné, nicméně všechno zařadil do svého slovníku.
Jak jsem impregnoval bundu kozím kefírem a co z toho vzešlo
Přátelé, o toto se s vámi musím podělit, neb něco takového jsem už dlouho nezažil .
Nakupuju rád ve farmářských obchodech. Obzvlášť roztodivné výrobky, které ještě neznám a vypadají přirozeně, zajímavě nebo obojí. A tak to bylo i dneska, když jsem narazil na novou prodejnu, ve které jsem objevil v kelímku krásný přírodní kefír. Kozí. Spolu se spoustou dalších dobrot skončil v mém baťohu a těšil jsem se, jak si ho užiju.
Bohužel, už před kefírem skončila v mém batohu i má úžasná Mac-Gyverovská turistická bunda, protože se přes den udělalo venku teplo a na těch pár kilometrů procházky nemělo smysl se vařit ve vlastní šťávě.
Problém je, že když nakupuju v takovém obchodě, bývá toho víc a občas je trochu problém to všechno do batohu dostat. Ale my matematici znalí řešení "problému obchodního cestujícího", který je výpočetně ekvivalentní problému "batoh", si vždycky poradíme, takže v batohu je místa tak akorát dost. Aspoň jsem si to myslel.
Bohužel, když jsem dorazil domů, ukázalo se, že kefír byl jiného názoru a nějak se popral s krabicí špaldových vloček, která evidentně zvítězila, protože kefíru ve vítězném úderu prorazila hliníkové víčko. Na obranu kefíru nutno uznat, že krabici v odvetě aspoň rozmáčel roh, ale to se stěží dá považovat za adekvátní odplatu.
Takže jsem vyndal vítěznou krabici, poražený kefír i jiné zapatlané výrobky a jal se je s buddhistickým klidem čistit, neb to není poprvé a určitě ani naposledy, co taková bitva za mými zády proběhla. Situace nebyla nijak dramatická až do chvíle, kdy jsem vydoloval i bundu a zjistil, že je od kefíru zapatlaná taky. No co, aspoň ji vyperu, řekl jsem si, hodil ji do umyvadla a pustil na ni teplou vodu.
Následná chemická reakce by si jistě zasloužila zkoumání v nějaké světové laboratoři pro výzkum nových materiálů, neb věřím, že by se na tom daly vytřískat velké peníze. Kefír na teplou vodu reagoval bleskurychlým vytvořením zdrcnutých nanočástic, které se rovnoměrně rozptýlily po celém objemu vody, nalepily se na povrch bundy, zapustily do podšívky a vůbec všemožně vytvořily materiál konzistencí připomínající leccos, co je jinak k vidění pouze ve sci-fi filmech se slintajícím vetřelcem... bunda vypadala jako pokropená bílými tečkami, které ani zaboha nechtějí pryč.
I prozkoumal jsem onu hmotu podrobněji a zjistil, že se už nejedná o kefír, anébrž, že se začíná drolit plastová podšívka nepromokavé bundy a tím, jak ji opakovaně vystavuju teplé vodě, tomu asi výrazně pomáhám. I zaklel jsem podruhé ještě jadrněji a pověsil bundu, aby okapala.
Nyní je na místě upozornit, že až se mnou půjdete na výlet, tak za prvé bílé tečky na mé bundě neznamenají nic jiného, než že je pokryta nejnovější speciální impregnací "goat cheese protection layer" a to jednoduše znamená, že jsem prostě oblečený víc cool než vy. A za druhé, pokud se vám zdá, že se kolem mě na sluníčku šíří hustý smell, tak to jen cítíte přirozenou sílu živé matky přírody. A můj batoh je tím chycený trochu taky, takže nemějte obavu, že byste si toho nevšimli.
Nicméně pokud myslíte, že to je celé, tak to se mýlíte, stejně jako jsem se mýlil já, když jsem předpokládal, že zážitků s kefírem bylo dnes už dost. Měl jsem totiž ten geniální nápad, že jsem zbytek kefíru přelil do sklenice, ze které jsem upíjel, zatímco jsem vám šel napsat tenhle skvělý zážitek. No a jedno neopatrné natažení po myši vedle sklenice a ... musím končit, jdu prát ubrus.
Když mi o svých eskapádách vyprávěl na náplavce, tak jsem měla perfektní masáž bránice celkem zdarma. A taky jsem ochutnala kozí kefír, (chtělo by to vychladit, jak řekla paní sládková v Postřižinách, když jí nabídli štamgasti pivo), nemyslím, že bych to musela opakovat. Pavel prohlásil, že jsem divná. No co, všechny ostatní kefíry, podmáslí a kyšku konzumuju ve kvantech, kozí se tam už nevejde...
