Tedy k oboru, o kterém ze všech stran slyšíme, že je nedůvěryhodný, nevědecký, léty překonaný. Vyplynulo ze něj, že občas si horoskop pro své znamení přečte sedmdesát devět procent Čechů.
Podobným problémem se zabývala studie společnosti Nielsen Admosphere. Z té vyplynulo, že horoskopům věří třiačtyřicet procent lidí, kteří pracují s internetem, především se jedná o středoškoláky a vysokoškoláky. Převažují ženy, z těch věří horoskopům padesát šest procent. Pozoruhodné údaje vyšly i z průzkumu firmy NMS Market Research, který si u ní zadala společnost Sazka. Zkoumala, nakolik jsou Češi pověrčiví. Osmasedmdesát procent respondentů uvedlo, že věří v osud a různé pověry nepovažuje za nesmyslné.
Zkrátka, že v má v jejich životě místo víra ve věci, které se označují jako něco mezi nebem a zemí. Jedná se o velmi zajímavá čísla. Jsou totiž vysoká a dokazují, že lidé rádi věří různým takzvaně alternativním trendům jako je předpovídání budoucnosti či tvorba horoskopů. Údaje z těch výzkumů překvapily i mnohé samotné astrology, protože to, co se často objevuje v časopisech, mnozí z nich za horoskopy nepovažují. I když, na druhé straně je mnozí z nich na zakázku pro ty časopisy tvoří, protože byznys je byznys. To platí v každém oboru, astrologie či věštění budoucnosti nejsou výjimkou.
„Jedná se o formu pseudoastrologie, která tyje z lidské hlouposti,“ tvrdí Richard Stříbrný, předseda Sekce profesionálních astrologů. „Upřímně řečeno jsou mi milejší lidé, kteří astrologii nevěří vůbec , tedy poctiví materialističtí skeptici, než ti, kteří si astrologie vytvářejí bulvár,“ říká.
Pozor, je pátek třináctého!
Zkrátka, astrologové mají svůj kodex a určité zásady, podle nichž tvoří klientům horoskopy takzvaně na míru. A proto tvrdí, že nikdy nemůže nikdo sestavit horoskop takzvaně najednou pro všechny Býky či Kozorohy s tím, že právě oni budou mít v určitý den štěstí nebo smůlu. Že jde prostě o blábol. Skeptici a vědci, kteří astrologii odmítají úplně, tvrdí, že blábol jsou úplně všechny horoskopy, ať ty jednoduché, bulvární nebo ty tvářící se vědecky zhotovené takzvaně na míru.
Ten spor se táhne řadu let a táhnout se bude, jisté však je, že většině lidí vůbec nevadí. Horoskopy jsou něco lákavého, tajemného, dobrodružného. Zkrátka, málokdo odolá, aby si přečetl ten svůj. Když začíná číst, říká: To je blbost, to já vím, já jen tak z nudy…. Když dočítá, říká: Hele, ale ono na tom něco je, já se v tom našel…
Paradoxní je, že Češi jsou označováni za silně ateistický národ. Zdá se, že více než víra v jejich životech hrají takzvaně nadpřirozené věci a pověry. „Je to paradox, ale například v pátky třináctého registrujeme vyšší zájem o mimořádná slosování Sportky. V tyto dny zkoušejí štěstí i lidé, kteří běžně nesázejí. V našem průzkumu sedmadvacet respondentů uvedlo, že by nejraději vsadili v ten den,“ říká Václav Friedmann ze společnosti Sazka. Ano, lidé mají tak zafixováno, že pátek třináctého je nešťastný den, že chtějí dokázat opak a doufají, že pro ně bude šťastný. Ale koho by napadlo, že v jednadvacátém století se bude někdo zabývat tím, jestli je nějaký den šťastný či ne. Řeklo by se, že v této době, kdy je věda na vrcholu, budou lidé pragmatičtí, vzdělaní, skeptičtí. A ono je to přesně naopak.
Talismany a zrcadla
A další zajímavé údaje: Jednatřicet procent Čechů přiznává, že má nějaký talisman, věc, o které jsou přesvědčeni, že jim přináší štěstí. Sedmatřicet procent lidí uvedlo, že věří, že když se jim rozbije zrcadlo, sedm dalších let je bude potkávat smůla a neštěstí.
„Není na tom nic divného, budoucnost zkrátka lidi přitahuje a zajímá odjakživa, protože strukturovat čas a prostor patří k základním psychickým potřebám člověka,“ uvádí psycholog Karel Humhal. „To, co neznáme, v nás vyvolává úzkost, obavy, nejistotu. Takže to chceme poznat. Mnohým lidem proto ani nevadí, že informace, které se dozvědí, nejsou příznivé. Pro mnohé je znalost nepříznivého lepší než nejistota,“ vysvětluje.
Odpůrci všech těchto trendů logicky tvrdí, že nejde o nic jiného, než vytahování peněz z kapes důvěřivých lidí. Nebo lidí, kteří se ocitli v tíživé životní situaci, chtějí se poradit, hledají nějakou jistotu, výhled na lepší budoucnost. Tak doufají, že ji uslyší od astrologa, numerologa, věštce…
O tom, že to byznys je, svědčí i fakt, že televize vysílají pořady, v nichž takzvaní věštci věští budoucnost na dálku, po telefonu. Dovolání se do takového pořadu stojí sedmdesát korun za minutu, přičemž se účtuje i doba za čekání na dovolání. A pak ten moudrý věštec či věštkyně mluví pomalu, pomaloučku, minuty běží. Přijde vyúčtování telefonních hovorů a dotyčný tam vidí tisícové položky. Někteří lidé poskytující služby tohoto druhu označují tento způsob výkladu budoucnosti za klamavý, tvrdí, že preferují osobní kontakt s klientem.
Vše, co se týká věcí mezi nebem a zemí bude vždy vzbuzovat emoce. Vždy bude početná skupina lidí, která je bude nekompromisně odmítat a skupina, která jim bude věřit. Ale největší skupina je těch, kteří říkají: Je to hloupost, ale zajímá mě to, protože co kdyby?
