Město Bechyně je pro mě spjato s každoročním létem, tráveným částečně v jižních Čechách, odkud ze strany otce pocházím. Je jedním z našich pravidelných výletních cílů, autobusem jsme tam z Týna nad Vltavou, kde máme chalupu, za nějakých 10 minut. Město je turisticky přitažlivé svou polohou vysoko nad Lužnicí, obloukovým mostem zvaným Bechyňská duha, klášterem, zámkem a jedněmi z nejstarších lázní u nás.
Bechyně je ovšem také tradičním městem keramiky. Nachází se zde střední uměleckoprůmyslová škola, nástupkyně původní odborné školy keramické, která byla založena již v roce 1884. Jejím cílem bylo vychovat budoucí kamnáře, hrnčíře a posléze i malíře keramiky. Byla první českou keramickou školou na území Rakouska-Uherska. Za dobu své existence údajně vychovala více než 3900 absolventů, kteří se uplatnili především v keramickém průmyslu. Vzešli z ní ovšem i špičkoví umělci, z nichž přední místo zaujímá zřejmě zakladatel moderního sochařství Otto Gutfreund. Málokdo ovšem ví, že školu navštěvovaly i některé další známé osobnosti, u nichž by to člověk zrovna nečekal. Jedná se například o herce a režiséra Jana Kačera, již nežijícího zpěváka Karla Kryla nebo herce Karla Rodena. V rámci různých novodobých změn došlo v poslední době i k zásadní restrukturalizaci učebních oborů. Studuje se zde keramický, průmyslový či grafický design a multimediální tvorba. Škola spolupracuje s organizací Mezinárodní sympozium keramiky a s bechyňskou pobočkou Alšovy jihočeské galerie, která trvale vystavuje nebo alespoň archivuje výsledky jednotlivých sympozií v Mezinárodním muzeu keramiky.
Mezinárodní muzeum keramiky, součást Alšovy jihočeské galerie, sídlí v budovách původního zámeckého pivovaru. Základem zdejší galerie je stálá expozice prací mezinárodních keramických sympozií, pořádaných v Bechyni již několik desetiletí. Kromě nich se tu pak v sezóně konají i výstavy předních českých sochařů a další. My jsme měly se sestrou to štěstí, že jsme mohly zhlédnout dvě velmi zajímavé krátkodobé výstavy. V prvním případě se jednalo o výstavu Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů. Šlo o přehlídku plánů a dalších prací týkajících se soukromých zahradních prostor, městských prostranství a veřejných parků, lázeňských areálů, zámeckých zahrad, koupališť, sportovních stadionů či hřbitovů. Plány zde prezentovaných nejvýznamnějších zahradních architektů první poloviny minulého století pocházely většinou ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Druhá, menší výstavka pak připomněla v dnešní době zapomenuté umělce, otce a syna Josefa a Ondřeje Vajce. Zatímco otec byl ve své době jedním z nejzajímavějších sochařů, asistentem Vincence Makovského (vytvořil i několik pomníkových realizací, např. sousoší Tycha de Brahe a Johannese Keplera na Pohořelci), syn studoval na malířské akademii v Benátkách a čekala ho zřejmě úspěšná umělecká kariéra, kterou však přervala náhlá smrt ve věku pouhých 22 let.
V minulosti bývaly velké sochařské exponáty z keramických sympozií vkusně umísťovány do zahrady františkánského kláštera. V posledních několika letech se tam, alespoň v době naší návštěvy, bohužel sochy nenacházely a v zahradě se konaly různé kulturní pořady.
Za zmínku snad stojí i to, že s keramikou jsou spojeny i velmi oblíbené Keramické trhy na náměstí, pořádané poslední sobotu v červenci, které přitahují podobně jako třeba hrnčířské trhy v Berouně výrobce keramiky zblízka i ze vzdálenějších míst a mnoho koupěchtivých zákazníků.
Až tedy pojedete do jižních Čech, určitě se zastavte i v Bechyni, proslulé keramickou výrobou i keramickou školou. Bechyně je ostatně celá hezká a přívětivá, ale o tom třeba až zase někdy jindy.
