Když už se taková nálada či spíše nenálada objeví, není úplně od věci si ji prožít. Zachumlat se někde v koutku do deky, číst si v oblíbené knížce nebo si opravdu jen tak smutnit. Ono neuškodí, když se zastavíme a ponoříme do svých myšlenek.
Když slunce zmizí...
Slunečních paprsků v období vrcholícího podzimu není mnoho. Spíše se dočkáme počasí, kdy by „ani psa nevyhnal“. Ale to je běžný koloběh přírody. Je lepší ho přijmout bez zbytečného rozčilování. Už tak cítíme, že přichází složitější období, zima. Celé generace před námi se strachovaly, zda ji vůbec přežijí. Nedivme se, že i my míváme podivné pocity, s nimiž si nevíme rady. Bez ohledu na realitu se podvědomě obáváme chladu, tmy, hladu, smrti. Slunce přestává hřát, opouští nás…
...nahraďme si ho
Pokusme si trochu léta, které máme spojeno s teplem a světlem, vykouzlit sami. Již naši předkové zakoušeli sounáležitost a bezpečí, když sedávali kolem otevřeného ohně. Možná proto nás tak uklidňuje pohled do plamenů, ať už se díváme do krbu nebo alespoň na hořící svíčku. Kdo má doma biolampu nebo solnou lampu, neměl by ji nechat zahálet!
Na škodu není ani návrat ke zvyklostem našich babiček: ponožky, košilka či tílko, pořádná šála, čepice, rukavice – zkrátka žádné „frajeřina nezebe“. Věděly, že nohy, ruce, hlava, krční páteř i kříž mají rády teplo. Také prochladnutí močového měchýře a ledvin se může pořádně vymstít. Organismu neprospívají ani velké teplotní změny. To ale neznamená, že bychom neměli chodit ven, jen se vyplatí nic nezanedbat. A nespěchejte! Zapotit se a pak vychladnout nám příliš neprospěje.
Pomoc není složitá
Pojďme ale ještě dál. Představme si sluníčko, lépe řečeno jeho hřejivé paprsky. Můžeme se jimi ve své fantazii sprchovat, koupat se v nich, nechat jejich svazek procházet páteřním kanálem či posílat jeho sílu do míst, kde nás trápí nějaká bolest. Nebo si jen vybavte letní den, kdy jste se cítili příjemně. Chcete-li se pořádně prohřát, vyzkoušejte třeba infrasaunu nebo solárium. Také proud teplé vody stékající po těle svaly prohřeje a uvolní. K zahození není ani masáž kombinovaná se zábaly.
Pokud by nás přece jenom nějaká ta choroba skolila, sáhneme po lipovém nebo šípkovém čaji s medem, které jsou vynikající proti nemocem z nachlazení (rýma, kašel, zánět průdušek), chřipce a angíně. Potřebujeme-li se pořádně vypotit, není nic lepšího, než vypít dva až čtyři šálky teplého čaje z květu lípy a černého bezu oslazeného medem. Nezapomeneme ani na jitrocel, kopřivu, mátu, sléz, šalvěj, echinaceu, diviznu. Zaskočí-li nás chmurné myšlenky a nespavost, pak je tu třezalka, kozlík, chmel, dobromysl. Některé byliny pomohou v obou případech. Jednou z nich je též meduňka, která snižuje horečku a mírní kašel, používá se k léčbě nespavosti, zrychlené srdeční činnosti a nervovém podráždění, zklidňuje zažívání.
Jídlo a barvy
Náš jídelníček by měl obsahovat sezónní stravu. Cizokrajné potraviny, jichž jsou supermarkety plné, nemusejí být vždy ideální. Klasickému kysanému zelí a pokrmům s česnekem se z mnoha důvodů vyrovnají jen stěží.
Nezanedbatelnou úlohu hrají v našem životě barvy, i když si to příliš neuvědomujeme. Necháváme je na sebe působit, díváme se na ně, sami si můžeme namalovat obrázek, který zachytí naši energii a použijeme ho tehdy, cítím-li se oslabeni. Červená sice povzbuzuje ze všech nejvíce, ale opatrnější na ni by měli být lidé, kteří trpí vysokým krevním tlakem a nervovými poruchami. Oranžová vyvolává veselost, ale omezení je podobné jako v předešlém případě. Také žlutá zahání smutek. Ideální bude asi zelená, dodává energii, uklidňuje a nemusíme se bát „předávkování“.
Radujme se z maličkostí
Nezanedbávejme mezilidské vztahy. Zahřát u srdce dovede i zdánlivě prostý lidský úsměv či laskavé slůvko. Učme se od našich čtyřnohých přátel lásce k bližnímu. Vyvarujme se pomluv, stěžování si na nepřízeň osudu či neustálé rozebírání neduhů, ať už svých nebo jiných lidí. Radujme se z maličkostí. Například i z toho, že prší, alespoň bude dost vody a na jaře vše lépe poroste. Sníh zase přikrývá přírodu jako nadýchaná duchna, mráz hubí škůdce. Prostě všechno souvisí se vším. To, co může vadit nám, může prospívat něčemu jinému. Nebuďme sobečtí. Rozhlédněme se kolem sebe. Určitě najdeme někoho potřebného. I kdyby to byla jen hladovějící ptačí drobotina za oknem.
Přemýšlejme nad stravou
Jednou z důležitých, ne-li nejdůležitější podmínkou dobrého zdraví je fungující zažívání a s ním úzce související vyvážený stravovací režim. Ruku v ruce s nimi jde psychika. Abychom se dožívali vyššího věku také „přiměřeně“ zdraví, musíme se snažit o co nejvyšší soulad všech složek, které můžeme aspoň částečně ovlivnit.
Paradoxně největší překážkou vlastnímu zdraví býváme my sami. Vytvořili jsme si na sebe různé „pasti” v podobě převažujícího pečiva z bílé mouky, potravin, obsahujících vysoké procento cukru či tuku, přehnojované zeleniny, masa, zamořeného chemikáliemi a růstovými hormony, všemožných konzervantů atd., atd. Organismus všechny „dobrůtky”, které mu hojně dopřáváme, nevydrží snášet donekonečna. Oslabené tělo navíc mnohem hůře odolává stresu, který současná doba přináší.
Prosté, ale pracné
Existuje velké množství informací, z nichž můžeme čerpat a přizpůsobovat tak návykům, které jsme si přinesli z vlastního rodinného zázemí. Lékaři často hovoří o prevenci. Myslí tím však obvykle prevenci, založenou na návštěvě jejich ordinace. Zjistí-li nějakou odchylku, předepíší lék. O prevenci se ale dnes daleko více mluví i v jiných kategoriích typu: „Žít tak, abychom lékaře potřebovali co nejméně. Snažit se přemýšlet nad tím, co jíme, pijeme a jaké tudíž dodáváme svému tělu živiny. Cíleně se každý den hýbat nad rámec toho, co musíme.” Je to vlastně prosté… Každý z nás svým způsobem života rozhoduje o své přítomnosti i budoucnosti. Takže pracné… Na sklonku podzimu, v zimě a začátkem jara ještě více. Zdržujeme se víc doma, čímž ubývá pohybu, více a vydatněji jíme (tloustneme, nadváha zatěžuje organismus, který se začne různě bránit), své oblečení často nepřizpůsobíme tomu, jak je opravdu venku (zpocení, rychle prochladneme)…
Pár obecných rad
Připomeňme si několik obecných rad: Na pravidelnou stravu si udělejte dostatek času. Po jídle si chvilku odpočiňte, nespěchejte hned mýt nádobí, ono opravdu počká. Nejezte „v letu“. Vše důkladně rozžvýkejte, méně namáhat tak budete žaludek a střeva. Při konzumaci pijte jen „na zapití“. Dostatek tekutin by však neměl chybět mezi jídly. Pokud někde cestujete, vozte si vždy vodu s sebou. Výborně osvěží bylinkové nebo ovocné čaje, náhražky za kávu a čisté ovocné šťávy. Snažte se nehladovět, menší díly potravy si rozložte do více dávek. Pokud budete jíst v restauraci, vybírejte si méně tučná jídla. Smaženému se snažte raději odolat. Doma spíš duste, grilujte, pečte nebo rychle smažte na pánvi. Používejte kvalitní nádobí. Jezte, jen když máte hlad, ale určitě vždy snídejte. Jídlo je nejzdravější čerstvé - pokud to jde, neohřívejte. A víc než jednou už vůbec ne! Zkuste si dát lehký syrový zeleninový salát zhruba čtvrt hodiny před hlavním jídlem. Zažívání to prospívá. Nejezte vystresovaní nebo přepracovaní. Jídlo by nemělo být příliš horké ani extrémně ledové. Omezte nebo úplně vynechejte bílé pečivo. „Zaručené“ diety většinou nezabírají, svému organismu se musíte naučit rozumět. Vybírejte mu stravu pestrou, střídmou a co nejvíce z přírodních zdrojů.
Nic se nemá přehánět
Z výběru „zimních strašáků“, které mají navíc platnost po celý rok, může jít trochu hrůza. Rozhodně se nebudeme navzájem děsit. Nikdo z nás si nezačne dělat výpisky ze všemožných a někdy i nemožných rad, které se valí odevšad. I těch prověřených lékařskou praxí existuje spousta. Nikdo z nás by je neměl podceňovat, spíše si je upravit vůči vlastnímu organismu, jeho potřebám, možnostem a schopnostem. Tak, aby bylo dobře právě vám!
Lék ani rada na dobrou náladu neexistují. Vyslovit lze jen přání: Nadcházející období prožijte ve zdraví!
