Na otázku, kdo vynalezl telegraf, asi každý bez delšího váhání odpoví, že Samuel Morse. Svým způsobem je to nespravedlivé, protože úspěšné pokusy s přenosem zpráv prostřednictvím elektrického proudu prováděli různí vynálezci už před ním. Byl to nicméně právě Morseův systém elektromagnetického telegrafu, jenž se v polovině 19. století stal standardem. První úspěšnou demonstraci svého vynálezu uskutečnil Morse přesně před 175 lety, 4. září 1837.
Mladý Samuel Finley Breese Morse se s fascinujícím a tehdy ještě málo prozkoumaným světem elektřiny setkal poprvé na škole v Yale. Elektřina ho sice zaujala, ale ne tolik, aby se kvůli jejímu studiu vzdal své velké lásky – malířství, píše ČTK.
Obrazy a elektrotechnika
Už na studiích si Morse přivydělával prodejem vlastnoručně malovaných obrázků a láska k výtvarnému umění ho roku 1811 zavedla do Anglie, kde po tři roky rozvíjel svůj talent. Po návratu do rodné Ameriky se vcelku úspěšně živil prodejem obrazů a malováním portrétů na zakázku. Později dokonce malířství vyučoval na newyorské univerzitě.
Styky s Evropou si ale Morse i nadále udržoval. Právě při plavbě přes Atlantik v roce 1832 se od jednoho ze spolucestujících poprvé dozvěděl o elektromagnetech a jejich vlastnostech.
Možnost přeměny energie elektromagnetického pole na energii mechanickou Morseho zaujala. V hlavě se mu zrodil plán, jak tohoto jevu využít k posílání zpráv. Protože se fyzikou soustavně nezabýval, netušil, že nejde o originální myšlenku a že v Británii či Německu už pokusy s elektrickým přenosem informací probíhají.
První verzi svého telegrafického aparátu dokončil Morse roku 1835. Práci na přístroji bral zpočátku jako hobby, jemuž se věnoval v přestávkách mezi malováním. Později se ale do bádání vrhl naplno, přičemž mu výrazně pomáhal jeho kolega z newyorské univerzity Leonard Gale a zejména mladý nadšenec Alfred Vail.
Morseovka zdraví svět
Výsledkem byl vylepšený model telegrafu, který koncem léta 1837 dokázal přenést na vzdálenost zhruba půl kilometru text ve znění "Úspěšný experiment s telegrafem 4. září 1837." Záznam pořízený na úzký pruh papíru měl podobu nepřerušované čáry s množstvím výstupků ve tvaru písmene "V", takže se značně podobal grafu z EKG či seismografu.
Raná verze Morseova telegrafu ještě nepracovala s jednotlivými písmeny ale se skupinami čísel, jejichž význam musel příjemce vyhledat v dekódovací příručce. Výše zmíněný text tak vypadal následovně: 215 36 2 58 112 04 01837.
Teprve později Morse spolu s Vailem vymysleli praktičtější metodu. V ní už nešlo o přenos celých slov pomocí číselných šifer, ale o posílání jednotlivých hlásek prostřednictvím kombinací čárek a teček. Při tvorbě systému, jenž je znám jako Morseova abeceda, vycházeli z četnosti hlásek v angličtině. Nejčastěji používanému písmenu "E" proto přiřadili jednu tečku, zatímco kód pro méně frekventované hlásky se skládá z delších kombinací.
V roce 1844 dokončil Morse s finančním přispěním amerického Kongresu telegrafní linku, spojující Washington se zhruba 60 kilometrů vzdáleným městem Baltimore. Prvním odeslaným telegramem byl citát z Bible "What hath God wrought" (Co Bůh způsobil.)
Spojení s celým světem
Záhy po uvedení linky do provozu se Morse dostal do série sporů se svými konkurenty. Lítou právní bitvu ukončil až americký Nejvyšší soud, jenž v roce 1854 potvrdil, že Morseův nárok na vynález elektromagnetického telegrafu je platný.
Morseův systém dálkového přenosu zpráv se v té době začal rozšiřovat nejenom v USA, ale také v Evropě. Díky prodeji licencí se z Morseho stal zámožný člověk a filantrop, jenž podporoval různé náboženské spolky, vzdělávací organizace i chudé umělce.
V roce 1872, kdy Samuel Morse zemřel, si už jeho telegraf podmanil většinu světa. Podmořské kabely spojily Francii s Anglií, středomořské ostrovy s pevninou a v roce 1866 položili inženýři transatlantický telegrafní kabel mezi USA a Velkou Británií.
Telegrafu však začal brzy šlapat na paty jiný vynález, totiž přístroj, který přenášel přímo lidský hlas: telefon.
