Strojení adventního věnce patří k poměrně mladým zvykům. „Kořeny tradice sahají do první poloviny devatenáctého století. Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1938 z přístavního města Hamburk,“ uvádí Valburga Vavřinová, autorka knihy Malá encyklopedie Vánoc. „Až mezi dvěma světovými válkami pronikl za hranice německých zemí a nyní se adventní věnce běžně objevují v českých domácnostech.
Ale nejde o tradiční vánoční český zvyk,“ podotýká. Historici v souvislosti s historií adventního věnce nejčastěji zmiňují jméno německého teologa Johanna Heinricha Wicherna, který pověsil na počátku adventu věnec vyřezaný ze dřeva nad dveře hamburského sirotčince. Pod něj dal pokladničku, do které lidé mohli házet peníze na dárky pro osiřelé děti. Věnec se svíčkami měl na pokladničku upozorňovat. Tento zvyk pak evangelická mládež šířila do dalších německých a rakouských měst, z nichž se pak dostával dál do Evropy.
Lidé jej nejdříve také vyřezávali, pak je postupně začali dělat z proutí, větví či šišek. Postupně se z výroby věnců stal byznys. Začaly se prodávat a podléhat trendům podobně jako ozdoby na vánoční stromek či jiné dekorace. Takže se lidé rozdělili na ty, kteří jsou přesvědčeni, že jediný správný adventní věnec je ten, který si člověk vlastnoručně vyrobí, ideálně z větví a přírodních materiálů. A pak na ty, kteří jsou ochotni dávat stovky i tisíce korun za nazdobené věnce prodávané v obchodech. Přitom právě byznys s adventními věnci sebou přinesl velké riziko. Pokud je věnec hodně nazdobený a jeho tvůrce nemyslel na to, že ozdoby mohou chytit od hořících svící či kapajícího vosku, může z toho být pořádný ohnivý malér. A že už takových bylo. Proto je právě kontrola bezpečnosti adventních věnců jednou z hlavních předvánočních náplní práce pro Českou obchodní inspekci.
Ale ať už máme věnec vlastnoručně vyrobený z vlastnoručně sesbíraných šišek nebo věnec koupený, luxusní, v barvách, které právě lifestylové časopisy vyhlásily za barvy letošních Vánoc, neměli bychom zapomínat na to, co vlastně mají věnce symbolizovat a nebrat je jen jako dekoraci. Jejich prapůvodní smysl byl totiž moc fajn – upozornit na někoho, kdo potřebuje pomoc, a pomoci mu. Pro věřící mají kromě toho ještě další význam.
„Kruhový tvar věnce vyjadřoval jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček symbolizoval Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, ustálil se počet svíček na adventním věnci na čtyřech a každou adventní neděli se zapálí jedna z nich,“ vysvětluje historička Valburga Vavřinová.
Tak ať je letos náš adventní věnec jakýkoli, hlavně ať od něj nic nechytne a ať v nás vyvolá podobné pocity, jaké původně vyvolávat měl.