Náčelník železniční stanice Dobrotín Zdeněk Pazdera byl produktem normalizačního procesu. Byl to na slovo vzatý odborník. Nedal se opít rohlíkem. V civilu to však byl člověk sklepní, pravé Moravské Slovačisko. Za střízliva chlap na svém místě. Jakmile se ale napil, bedna ekrazitu. Stanice měla jeho zásluhou dobré jméno u představených. Jednotícím prvkem byl demižon vína a řešení ožehavých problémů s představenými v moravském sklípku. Ve službě byl akurátní. Jako správný vedoucí měl pochopitelně i svou tajnou službu. Někteří agenti byli známí, o nábor jiných se pokoušel. Jednou si předvolal výpravčího Fanouše Rendla a pravil: "Franc, ten vůl Polda si na tebe stěžoval!“ Očekával snad, že v rámci primitivní odvety on prozradí něco na toho "vola“ Poldu. Nebylo nic snadnějšího, nežli přímá konfrontace s Poldou. Ten o ničem nevěděl. Další přírůstek do Bonsaj klubu se nekonal.
Náčelník neměl Fanouše Rendla rád. Jednak nesnášel jeho časté průpovídky a také jeho poměr k železnici. Sloužil poctivě, ale nebyl to železniční fanatik. Jednou prohlásil: "Více se mi líbí hezká ženská, nežli sebekrásnější parní lokomotiva Mikádo!“ Ke sluchu představeného se také donesl Fanoušův výrok: "Jestli jsme v noci všechno odvezli, nic nerozbili a nikoho nepřejeli, byli jsme dobří. Klidně můžeme sloužit v podvlékačkách a s každou botou jiné barvy!“ No, a protože v té době byli železničáři Modrá armáda, zněla tato slova nepatřičně.
Fanouš měl ve službě rázovitého vedoucího posunu. Pupkatý chasník Luboš Malík byl aktivní "všuděbol“. Poletoval po place a neustále se rozčiloval. Na podřízené byl přísný a ti mu zase dělali naschvály. Luboš se také nejvíce ze všech vedoucích posunu naběhal po place. Měl totiž v partě experty. Byla to taková štráfkumpanie.
Toho sychravého večera přijel z Maloměřic na noční směnu vozmistr Boháček, zvaný Koník. Vyřazoval správkové vozy často, stejně tak, jako když přísný rozhodčí udílí ve fotbale na běžícím páse červené karty. Bylo o něm známo, že je velice akurátní. Každý takový vyřazený vůz se ale musel odstavit na správkovou kolej. Byla to práce navíc.
Venku je práce jako na kostele. Posunka brumlá, nárazníky třískají o sebe. Najednou do dopravní kanceláře vletí Luboš. Praští o zem přilbou a rukavicemi. Křičí: "Fano, ten vůl vyřadil už třetí správku. Já se na to můžu vyfláknout!“ Vydýchal se, odešel. Venku se opět posunuje.
Najednou se ozývá nový řev. Koníkovo skore se zvýšilo už na šest kusů! Přestávka. Zpocení posunovači odcházejí něco pojíst a uvařit si kávu. Po přestávce sedmá správka! Poslední hřebík do rakve.
Dveře se rozlétají. Mezi veřejemi stojí vozmistr Boháček. Je na pokraji zhroucení. Stojí nehnutě, brada se mu třese. Ve tváři má plačtivý výraz.
"Pane výpravčí, odmítám pracovat, ten magor mi vytrhl kladívko z ruky a zahodil je do polí!“
Fanouš nevěří svým uším. Pruďas a nervák vyřešil problém správkových vozů po svém!
Konec legrace. Je zhruba polovina šichty. Nákladní vlaky se musí sestavit a odjet. Chlapi odcházejí do útulku. Nastává zlověstné ticho. Bez vedoucího nelze posunovat a bez vozmistra, toho pána s kladívkem, nelze pokračovat v práci.
Venkovní výpravčí svolává oba soky za dřevěnou plentu. Za dveřmi poslouchají holky.
Probíhá smírčí řízení. Povedlo se. Za měsíční noci pak vychází do polí průvod pátračů. Hledají ztracenou Archu. Vozmistrovské kladívko, které letělo prostorem jako lehkoatletické náčiní, je po delším úsilí nalezeno. Do rána se už posunuje normálně.
Průšvih nezůstal utajen. Přijíždí vyšetřovací komise. Oba dva se vymlouvají jeden na druhého. Beze svědků je to jenom tvrzení proti tvrzení. Jisté je jenom jedno. Vozmistr Boháček, zvaný Koník, si do polí kladívko nezahodil sám. Bylo ale prokázáno, že vyřazení tolika vozů nebylo nutno a že tento akt mohl vypadat jako osobní msta.
V Brně Maloměřicích byl potrestán jeden člověk. Vozmistr. Ve stanici Dobrotín tento incident odnesli dva. Luboš Malík dostal za svůj komický výstup důtku a ztrátu prémií.
Nejvíce potrestán byl ale smírčí soudce Fanouš Rendl. Náčelník stanice ocenil jeho diplomatické schopnosti a nadále mu do směny přiděloval problémové zaměstnance! Jak se to říká o té dobrotě a žebrotě?
