Beze změny jsem pro vás přepsal, co vyprávěla paní A. K. autorkám knížky Motivační prvky při práci se seniory - D. Klevetové a I. Dlabalové (Grada, Praha 2008, str. 17-18).
• Ve svých 60 letech jsem začala denně cvičit jógu a během roku mi zesílily svaly o čtvrtinu.
• Cvičím denně i jiné cviky, než je jóga.
• Jím nejvíce tmavý chléb, ovoce a jogurty, žádné tučné maso.
• Nikdy se nepřejídám. (Pánbůh nás stvořil jako krásná mimina a co my s tím tělem uděláme za 70 let života a i dříve - ženy několik brad, hrby, a muži břicha... Jsem Pánu Bohu dlužná odevzdat své tělo takové, jaké mi daroval.)
• Občas si dám kousek dortu, čokoládu, ale mám to jako odměnu, a když nezapnu sukni, tak si to zakážu, žiji bez vážení.
• Dodržuji pitný režim - denně vypiji kolem dvou litrů minerálky a čaje.
• Jím pravidelně česnek a med.
• Doplňuji stravu o hořčík, zinek, vitamin C.
• Užívám pravidelně čtyři léky, která mám předepsány, a vím, proč je beru.
• Mám vydatný a pravidelný spánek (a když nemohu v noci spát, čtu si).
• Pravidelně chodím na vycházky (nyní alespoň po chodbě nebo s doprovodem).
• Věnuji se buddhistické filozofii.
• Naučila jsem se umět si poručit! To je otázka sebevýchovy.
• Denně čtu zprávy o dění ve světě.
• Čtu knihy - beletrii i jiné.
• Každý den se těším na 12,30 hodin, kdy čtu knihy v angličtině a němčině.
• Mám v bytě a kolem sebe pořádek, přináší to klid duše a vyrovnanost.
• Doma nesedím, ale pohybuji se.
• Projevuji lásku k lidem kolem sebe, jak k mladým, tak ke starým.
• Mám smysl života.
• Chci žít a bojovat s nemocí.
• Přijímám změny, které v mém životě přicházejí (vždy najdu alespoň jednu pozitivní).
• Co nemůžu změnit, přijmu, nejdu hlavou proti zdi, přizpůsobím se okolnostem (to jsem se naučila až v 70 letech).
• Dokážu oslovit cizí lidi, navázat s nimi kontakt a mít nové přátele. Noví přátelé i ve stáří přinášejí pocit pohody a těšení se na setkání s nimi.
• Hledám ve svých vzpomínkách, co bylo hezkého, a znovu to prožívám (mé vzpomínky na létání - kluzák a já).
• Mám radost z přírody a dívám se pozorně kolem sebe (kus nebíčka vidím z okna).
• Dokážu se radovat z každodenních maličkostí. Když nesvítí sluníčko, řeknu si: ale mám hezké záclony, taky bude nový květ...
• Mám láskyplný přístup k lidem, umím odpouštět a ráno se probouzet s nadějí.
• Neškodím si svou ohleduplností k druhým a dokážu je požádat o pomoc.
• Plánuji si rozvrh dne a celého týdne a zapisuji ho do kalendáře.
• Postupně kontroluji, co jsem splnila.
• Mám dobré vztahy se sousedy.
• Drží mne láska a pozornost mých dětí a vnoučat (mám ráda debaty s dcerou).
• Mám ráda hudbu, přírodu, slunce, hory, koně, cestování - a když to nejde, aspoň ve vzpomínkách.
• Uspokojuje mne klavírní skladba - Měsíční sonáta od Beethovena, sama hraji na klavír.
• Nahradím činnosti, které již nezvládnu, jinou pro mne zajímavou činností - četbou, poslechem hudby, vyprávěním dětí o lese, chalupě, o jejich cestování...
• Neodmítám pomoc druhého, když se nabízí - je třeba dovolit druhým, aby nám pomohli.
• Z biblického desatera jsem si vybrala, co je pro mne přijatelné, a chci se tím řídit.
• Vyzrála jsem na stresy smysluplnou činností a svým rozvrhem a postojem k tomu, co ještě mohu dělat a co již nezvládnu.
(Neříkám, že bychom museli dělat přesně to nebo všechno to, co tu je. Pouze reprodukuji, co paní A. K. řekla ve svých 92 letech (!!!). Byli bychom rádi, kdybychom toto mohli říci o sobě v 65 nebo v 75, že? Já tedy ano…)
