Taneční kurzy nejen pro omladinu, ale i pro ty dříve narozené, jsou v plném proudu a rovněž plesová sezóna je tady. S čím se na plese můžeme pochlubit, pokud jsme byli v tanečních pilnými žáky? Valčíkem, polkou, foxtrotem, waltzem, bluesem, ča čou a ani moderní kreace většině seniorů nedělají větší potíže. Horší situace nastane na akci, kde hraje cimbálová muzika. Rádi si při ní zazpíváme, ale tančit?
Tuto dovednost jako by měli jenom členové folklorních souborů. Naprostá většina z nás lidové tance neumí. A přitom jde o důležitou součást nehmotného kulturního dědictví země. Dobrou zprávou je, že zejména na jižní a východní Moravě přibývá kurzů lidového tance a zájem o ně projevují zástupci všech generací. Jedním z propagátorů a aktérů je Jaroslav Švach z Břeclavi. Kurzy lidových tanců pořádá nejen v Břeclavi, ale i v Hodoníně či Moravské Nové Vsi.
„Od listopadu až do Vánoc běžel kurz lidového tance v Břeclavi. Věkové rozpětí bylo od sedmnácti let po šedesátníky. Nějaké generační problémy jsme vůbec nezaznamenali, právě naopak. Všem šel pohyb k duhu. Závěrečná hodina pak prokázala, že se naši frekventanti mohou směle pustit do tance,“ chválí Jaroslav Švach. Jeho snažení si povšimli i naši slovenští sousedé, a tak od února bude lidovému tanci učit zájemce v Kútech.
Důležitá je chuť učit se „novému“
Bohatou tradici mají kurzy lidového tance v Kunovicích na Uherskohradišťsku. Kunovičtí byli pravděpodobně prvními, kdo s podobnou iniciativou přišli. Město Kunovice ve spolupráci s Folklorním souborem písní a tanců Handrlák uspořádalo loni v září již XIV. ročník tohoto týdenního tanečního kurzu určeného veřejnosti. „Školu lidových tanců pořádáme pro všechny, kdo mají rádi folklor, ale neměli dosud možnost naučit se jednotlivé tance,“ říká kunovická starostka Ivana Majíčková, která před lety stála u zrodu této dnes již tradiční akce předcházející hodovým slavnostem. Předzvěstí loňské Školy lidových tanců byla improvizovaná výuková hodinka jako součást programu na tradičních Slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Příjemná, bezprostřední atmosféra, která během výuky vládla díky vedoucím taneční složky kunovického souboru Handrlák Pavlíně Hubíkové a Petru Pěchovi se setkala se zájmem návštěvníků, dokonce i ze zahraničí. „Ti dva by snad naučili tancovat i pometlo,“ nechal se slyšet jeden z přihlížejících…
Frekventanti kunovických kurzů se pod vedením zkušených lektorů učí tance hlucké, kunovské, sedlcké a dolněmčanské, na programu jsou i tance z Luhačovického Zálesí, strážnické danaje a horňácké sedlcké. Posledně jmenované učí Jožíček Jagoš z Lipova, malebné horňácké obce, kde se dodnes udrželo zpěvné nářečí.
„Výuce tancú sa věnuju už řadu let. Su rád, když si ludé s chutí zatancujú a majú z teho radost. A na věku opravdu nezáleží, důležitá je chuť naučit sa cosi nového," říká Jožíček Jagoš, vedoucí souboru Lipovjan. Učí tančit zájemce nejenom v obcích a městech regionu, ale i v Brně a vidět jej mohli i diváci televize Noe, kam si jej do svého pořadu jako hosta pozvala folkloristka Magdaléna Múčková. Zdá se, že lidové tance opět nabírají dech a stále více lidí si k nim hledá cestu. A to je moc dobře, bylo by škoda, kdyby se měly stát jen součástí pódiových vystoupení souborů.
Alena Kučerová pro portál i60
