A věřte nebo ne, když se ztratí zdravý nebo chcete-li selský rozum, tak to docela bolí.
Od 1. ledna začala platit novela o obalech. Česko se tak připojí k řadě dalších zemí EU, které nezpoplatněné igelitky zakázaly z ekologických důvodů. Ušlechtilým záměrem bylo zpoplatněním plastových tašek snížit jejich spotřebu. „Např. ve Velké Británii se prý po zavedení tohoto opatření snížila spotřeba igelitových tašek o 85 procent,“ uvedl v internetovém článku ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Ale ouha! My jsme sice v Evropě, ale také v našem malém českém Kocourkově.
No, posuďte sami. Jdu si do knihkupectví na Náměstí Svobody v našem okresním městě koupit – vyzvednout po internetu objednanou knihu. Žijeme v moderním světě, nakupujeme přes internet. Nejenže objednanou knihu prodavačka nemůže najít, přestože jsem od nich dostala e-mail s výzvou k jejímu vyzvednutí. Nakonec k mé spokojenosti vše vyřeší a zbývá zaplatit a jít.
Prodavačka poněkud váhavě knihu posune přes pult směrem ke mně, nezabalenou. Říkám, že snad mi ji zabalí?! Pohotově vytáhne docela velkou igelitovou tašku, do níž by se pomalu vešel rodinný víkendový nákup a ne jen jedna kniha o velikosti A4 a tašku mi nabídne za tři koruny české. Ale já nechci igelitovou tašku, zabalte mi knížku třeba do papíru! Problém. V knihkupectví nemají žádný balící papír, aby mi knihu za 224 korun zabalili. Jsem neústupná, chci knihu zabalit, nedám ji přece mezi ostatní nákup jen tak holou. Odněkud zezadu přinese, už trochu zoufalá, ale pořád ochotná mladá prodavačka, už použitý balící papír, do kterého mi knihu tak nějak zamotá.
Stejně tak chytře a po svém si novelu zákona vyložili i naši vietnamští spoluobčané, mající svůj obchod naproti spořitelně v tomtéž městě. Zmíněný vietnamský prodejce také zboží nebalí. Až po té, co se vás zeptá lámanou češtinou „ceš tašku,“ vyštrachá z pod pultu malý igelitový pytlík, k nákupu přičte jednu korunu. Že se tím zcela ztrácí smysl té novely a ekologie dostává na frak, to přece nevadí. Korunka ke korunce a vše se pěkně počítá. Nedej bože, aby třeba v masně také tak uvažovali. Možná pak dostanete do levé ruky šunku a do pravé třeba tlačenku, nezabalenou. Někde se v uvažování obchodníků ztratilo pravidlo „plastová taška za poplatek, sáček zadarmo“. Sáčky nebo jiný vhodný balící materiál prostě vypustili. A zboží, hlava mi to nebere, nebalí vůbec. Místo toho, aby se snížila, spotřeba igelitových tašek podle mě tak enormně naroste. Akorát, že je budeme platit. Ale o to snad nešlo? Nebo ano a já si to jen svým selským rozumem špatně vyložila? Co vy na to?