Když se řekne podzim, vybaví se každému něco jiného. Krásné slunečné dny plné pestrých barev nebo naopak pošmourno, mlhy a plískanice. Ptáci houfující se před odletem do teplých krajin či zemědělci orající pole. Možná dozrávající plody lesů i zahrad a nad nimi vznášející se draci, které si pouští děti. Někomu mísící se vůně schnoucí bramborové nati s vůní tlejícího listí, dětem sbírání kaštanů a žaludů pro zimní krmení lesní zvěře. Snad žádné období roku nemá tolik podob jako podzim.
A knihovníkům? Týden knihoven! Týden začátkem října, kdy příroda hýří barvami jako paleta malíře, kdy slunce ještě vysílá k zemi hřejivé paprsky, týden, kdy mají děti jedinečnou možnost známkovat a hodnotit své knihovny i knihovníky a rozdávat vysvědčení, týden, kdy jsou čtenáři bez rozdílu věku vtaženi do víru akcí pro ně knihovnami připravených. Ještě odmítáme myslet na zkracující se dny a delší noci, na chladná rána vítající nás třpytivými perličkami z jinovatky či převalující se bílou mlhou, na studený sníh a mrazivý vítr. Nechceme ani pomyslet, že je podzim předzvěstí zimy. Užíváme si plnými doušky čerstvého vzduchu a sluníčka na procházkách lesem a radujeme se z košíků plných hub, kterými nás příroda obdařila. A to je kouzlo podzimu pro mne – houby a knihy či knihy a houby? Které je první?...oboje je stejně krásné, ale... KNIHY...víc!
Přeji vám kouzelný podzim dle vašich přání.