Naším cílem bude středomořský ostrov Kréta. Možná se vám zkušenosti, které jsme načerpali, budou hodit právě v době, kdy klasičtí turisté a především rodiny s dětmi tráví čas svými běžnými starostmi.
Největší ostrov Řecka, Kréta, nabízí mnoho lákadel pro milovníky historie, cestování, koupání a nepochybně také pro labužníky, tíhnoucí i k jiným kuchyním, než je ta naše. Řecká patří skutečně k vynikajícím. Kdo by také nebyl zvědav na palác v Knóssu, díky němuž si dokážete představit, jak se zde žilo před neuvěřitelnými 3 500 lety! V horských vesničkách se zase jakoby zastavil čas a díky pohostinnosti místních obyvatel na něj můžete na chvíli zapomenout i vy. Stačí jen nastoupit do letadla a za necelé čtyři hodiny přistát na letišti v hlavním městě Kréty Iráklionu. Zde začala i naše pouť za nádhernými zážitky, které tento ostrov nabízí doslova plnými hrstmi.
Sprcha na uvítanou
Menší ostrovy, které jsme si oblíbili především z důvodu jejich poměrně jednoduché zbadatelnosti, se podle našich dosavadních poznatků vyznačují „momentem úvodního šoku“. První dojem bývá většinou hodně rozpačitý: do jednoho pytle by se dala hodit Malta či kanárské „Tenerife a Gran“, výjimkou nebyla ani Kréta. Říkáte si: „Co tu mezi tím kamením budeme vůbec dělat?“ Rozpaky se ale rychle mění v nadšení momentem, kdy vyrazíte na cesty mimo hotelový komplex. Příznačné pro všechny tyto ostrovy je jejich různorodost v souvislosti s polohou. Každá světová strana tu skýtá úplně jiný pohled, odlišný charakter krajiny – zeleň, bujnou květenu, rozlehlé pláže oproti holým skalám se strmými útesy, naprosto jiný je i život ve městech a horských vesničkách.
Zachce-li se vám vyrazit mezi lidi, vždy je kam si vyjít či vyjet. Všude jsou k dispozici půjčovny aut, ale také velmi dobře fungující a přehledná místní doprava. Po hodinu a půl dlouhé jízdě autobusem z letiště, jsme se ubytovali v příjemném hotelu ve městečku Georgioúpolis. Samozřejmě nás popoháněla zvědavost, a tak jsme po krátkém odpočinku vyrazili na „průzkum“ zatím jen nejbližšího okolí. Nic nás příliš nezaujalo, příjemná večeře trochu rozehnala vzrůstající obavy z poněkud chmurně se tvářící oblohy. Od hotelu nás dělilo relativně jen pár metrů chůze. Ona čtvrthodinka cesty zpět nám ale dala pořádně zabrat. Po pěti minutách se z oblohy spustily doslova šňůry vody a protože se zrovna nebylo kam schovat, nezbylo nám, promočeným do poslední nitky, konstatovat: „To nám ta dovolená pěkně začíná“.
Putujeme po ostrově
Zbytečně se neříká: „Ráno moudřejší večera“. Probudili jsme se do dne zalitého sluncem, vykoupali se, rozložili mapy včetně různých průvodců a začali „pátrat“. Mnohotvárná Kréta je pátým největším ostrovem Středomoří. Žije zde více než 600 tisíc obyvatel. Představuje vlastně pohoří zvedající se z vln moře, najdete tu dokonce hned několik dvoutisícových vrcholů. Nejvyšší hora Proloritis (2 456m) tvoří dominantu ostrova. Podobně jako tenerifskou „El Teide“ můžete její zasněžený vrchol sledovat z pláže v plavkách.
Na rozdíl od Kanárských ostrovů se turistický ruch Kréty odehrává přesně na opačné straně, na severu, kde naleznete spoustu rozsáhlých písečných pláží. Například v blízkosti Réthimnonu, Sátie či Málie. Objevíte ale i téměř nedotčená místa, především na západním a východním pobřeží. Zde naleznete jen malé penziony, a také úžasný klid. Určitě nezapomeňte navštívit některou ze zdejších horských vesniček. Rádi jsme se tu zastavovali. Domorodci, především zemědělci a pastýři, byli vždy velice přívětiví a pohostinní. Dali nám ochutnat hrozny z vlastní vinice, všude dostanete zdarma čistou pramenitou vodu, která je v restauracích naprostou samozřejmostí. Určitě vám zachutnají také fíky, i „nekafař“ by měl ochutnat zdejší výbornou kávu. A asi ani nejde si domů neodvézt olivový olej, který zde lisují. Nelekněte se všudypřítomných ovcí a koz, jsou to zvířata mírumilovná, jen na silnici s nimi musíte mít trpělivost. Silnice, mnohdy spíše silničky, jsou často doslova „zasekány“ do srázu. Proto raději volte předvídavou opatrnost. Místní to tu znají a občas si i rádi „zamachrují“.
Strávíte-li úvodní část svého pobytu v rušnějším letovisku, určitě zase za chvíli začnete toužit po klidu. Ten vám zaručeně poskytnou hory. Můžete se svézt autobusem, a pak se jen tak toulat po více i méně zarostlých pěšinách prošlapaných osly. Nechcete-li zabloudit a „nebýt za osly“, držte se pro jistotu poblíž větších silniček, ty jsou značené na mapách. Na druhou stranu můžete být klidní, Kréta není tak obrovská, abyste se ztratili úplně.
„Míchanice“ napříč časem
Bloumání po krétské současnosti každého „chtě nechtě“ zavede i do dávné minulosti. Ani my jsme neodolali návštěvě bájného Knósského paláce, který samozřejmě přitahuje nejvíce turistů. Asi nás není mnoho, kteří by neznali pověst o bájném Minotaurovi, napůl člověku, napůl býkovi, jíž tak krásně ztvárnil například Eduard Petiška ve svých Starých řeckých bájích a pověstech. Od hlavního města Iráklion pocestujete pouhých pět kilometrů. Úchvatné srdce mínojské civilizace z první poloviny druhého tisíciletí zahrnovalo neuvěřitelných 1 400 místností, ale těžko říci, jak byly všechny propojené.
Dnes se uvažuje i o možnosti, že byl celý komplex, skutečně připomínající labyrint, součástí centra města. Zahrnoval běžné obytné domy, dílny, sklady, jakési kanceláře, svatyně. Jak celý komplex fungoval se už dnes těžko dozvíme. Sporný pokus učinil britský archeolog sir Arthur Evans, který zde čtyřicet let organizoval vykopávky (od roku 1900). Odborníci se dodnes dohadují o jeho postupu. Rozhodl se totiž část památek obnovit, a tím i přiblížit dnešním návštěvníkům. Nám to nijak nevadilo, měli jsme možná bližší představu o dávno zapomenuté době, ale lze pochopit trauma archeologů, kteří již nemohou objevovat stejně neobjevitelné.
Zpět do přítomnosti
Z dávné historie se zase přenesme do současnosti. Rozhodli jsme se pro výlet do hlavního města Iráklion. V nejdůležitějším přístavu ostrova žije na 130 tisíc obyvatel (pětina Kréťanů) a je pátým největším městem Řecka. Jedete-li za odpočinkem, stačí jednodenní návštěva, ale neměli byste ji vynechat. Mísí se zde různé styly, řecké i turecké, moderní obchody stojí vedle starých krámečků, tržnice překypují kořením, ovocem a zeleninou a chcete-li opustit tento „blázinec“, doslova poklady naleznete ve zdejších muzeích. Druhým největším krétským městem je Chaniá. Patrně vás okouzlí daleko více než metropole, jíž byla až do roku 1972. Uchovala si totiž svůj starobylý ráz. Můžete tu obdivovat spoustu památek, i z dob turecké nadvlády či panství Benátčanů. My jsme se rozhodli zapomenout na doporučené trasy a jen se toulali starými uličkami. Všechno co máte najít, stejně najdete a rozhodně nebudete litovat.
Na západním pobřežím nás okouzlil Réthimnon s krásnou několikakilometrovou pláží a malebným okolím. Ani zde ale nechybí historické „Staré město“ a na své si přijdou opět především milovníci kultury. Na západním pobřeží byste neměli také zapomenout na oblast u Elafónissos, které se přezdívá „pláž jižních moří“. V mělké vodě můžete postupovat mnoho metrů „do hlubin moře“ a stále stačíte. Právě koncem dubna,v květnu a pak začátkem podzimu je tu nejpříjemněji. Je skutečně těžké vyjmenovat všechna místa, městečka i vesničky, které se zde dají bez větší námahy navštívit. Každé z nich má co nabídnout!
