"Tak holky, na tohle jsem se těšila," prohodila Kamélie japonská ke svým kamarádkám, pokojovkám, když byly společně vyneseny na terasu k letnění. Kamélie jen těžko přežívá léto v místnosti, proto se již rozhlíží po záhonech pod terasou a přeje si, aby byla i s květináčem zapuštěna do země. Blízko růží, jako každoročně, má tam své oblíbené místo. Její krásné květy, které se právě těm od růží podobají se chvějí ve vánku a usmívají se na truhlíky s muškáty, surfiniemi, petuňkami a jinými letničkami, které vždy terasu zdobí a dělají pokojovkám krásnou, barevnou společnost. Na rozdíl však od nich, jsou pokaždé jiné, mladé a v plném květu, s podzimem však nenávratně odcházejí. Teď pokyvují nesměle svými kvítečky na pozdrav, jako by říkaly: "vítáme vás!"
"Tak se tam měj krásně, na tom růžovém paloučku," pronese ke své vzdálené příbuzné Kamélii Azalka japonská, a již hledá na terase nějaké stinné místo, kde jí bude přes léto dobře, i její květy jsou honosné a zdobí jimi celé okolí. "Na podzim se setkáme v pokoji," zašveholí malý Šťavel, který je mimořádný barvou i tvarem listů, které se ve tmě svěšují a na světle zase vztyčí. Drobné růžové kvítky se usmívají a mávají Kamelii na pozdrav.
Pod terasou, kam bude brzy zapuštěna Kamélie, tam blízko růží, tam již má své dobré známé trvalky, jako je dlužicha, rozchodník, šuškarda, juka i hvězdnice. Ty všechny dobře zná, ty se jen schovají přes zimu do země a zjara zase vyrazí nové, mladé rostlinky, které budou zdobit záhonek pod terasou. Léto teprve začíná a kytičky se těší na vzájemnou společnost, která se jim přes naskýtá. Pokojovky, letničky, balkonovky i trvalky svorně zdobí terasu i zahradu pod ní, některé musí do oken, aby svými květy okrášlily dům a vše bylo veselé, barevné a sluničko mělo z nich radost.
Až půjdete okolo,všimněte si okatého aksamitníku či růžové šuškardy nebo růže, právě vykvetlé. Určitě pocítíte ve svém srdci pocit štěstí a pohody.
