Týká se to hodně lidí středního a vyššího věku. V období zamilovanosti nebo v době, kdy má pár malé děti, je samozřejmě běžnější, že jedou lidé na dovolenou společně. Těší se na ni, protože většinu roku tráví v práci, vídají se jen o víkendech, tak se říkají, že se navzájem na dovolené takzvaně užijí. Ale s přibývajícími roky mnoho párů uvažuje jinak.
„Poslední čtyři roky jsme se na dovolené pokaždé s manželem pohádali. Já se zastavila u obchodu, on byl mrzutý. On chtěl prolézat muzea, mně bylo líto trávit slunečné dny mezi zatuchlými exponáty a chtěla jsem být na pláži. Vlastně jsem došli k závěru, že máme na každé dovolené konflikt a že by nám naopak prospěl nějaký čas, kdy budeme od sebe. Však jsme od doby, co jsme šli do penze, spolu pořád,“ vypráví devětašedesátiletá Vlaďka.
Letos vyrazila na dovolenou do Španělska s neteří. Vrátila se nadšená. Říká, že se naprosto ve všem shodly, obě rády ležely na pláži i brouzdaly po obchodech. Její muž v tu dobu vyrazil ke kamarádovi na chalupu. Pomohl mu opravit plot, každý večer chodili na pivo a mariáš do nedaleké hospody, vyráželi na cyklovýlety. „Není to tak, že by mi po Vlaďce nebylo smutno, ale došlo mi, že to byla jedna z mých nejlepších dovolených. Prostě chlapská jízda. Od doby, co jsme v penzi, máme doma čím dál větší ponorku a občasné oddělení se jeden od druhého je očistné,“ vypráví.
Jejich dcera se poté Vlaďky ptala, zda je mezi nimi vše v pořádku. Měla obavy, že oddělená dovolená znamená, že je jejich dlouholeté manželství v krizi. „Naopak, znamená to, že pracujeme na tom, abychom v krizi nikdy nebyli,“ říká Vlaďka se smíchem.
Cestovní kanceláře již několik let zaznamenávají trend, že na dovolené k moři velmi často vyrážejí dámy středního a vyššího věku ve dvou nebo ve vícečetných skupinkách. Bez mužů. Mnohdy jde o ženy, které žijí samy, ale často i o ty, které partnera mají. Jen s postupem času pochopily, že vůbec nemusí být na škodu strávit nějaký čas bez něj.
„Pro mojí mámu je naprosto nepochopitelné, že jedu k moři bez manžela. Vyčítá mi to, říká, že tak se slušná vdaná žena nechová. Nevím, co si myslí, že tam dělám. Manžel je naopak spokojený. Nesnáší horko, pokaždé, když byl se mnou u moře, byl mrzutý. Bylo mi jasné, že jezdí kvůli mně. Tak jsem mu jednoho dne oznámila, že se nemusí přemáhat a že pokud mu to nebude vadit, pojedu k moři s kamarádkou. Zná ji, je to naše dlouholetá přítelkyně, je vdova. Souhlasil a další rok se mě ptal, jestli tedy zase pojedu s Klárou. Evidentně mu to tak vyhovuje a mně taky,“ vypráví pětapadesátiletá Kateřina.
Podobně jako jiné páry, které občas tráví volný čas odděleně, musí čelit předsudkům a zvídavým dotazům. Pro mnohé konzervativněji založené lidi je to divné, je to signál, že ve vztahu něco není v pořádku. Z oddělených dovolených se už stalo i vděčné téma pro psychology. Jejich klienti i novináři se jich často ptají, jaký na to mají názor, zda taková oddělená dovolená vztahu spíše škodí nebo pomáhá. Zkrátka, zda takoví samostatní dovolenkáři opravdu svým nadšením ve skutečnosti nezastírají fakt, že jim to prostě neklape.
„Pokud dovolenou nebo část dovolené tráví odděleně partneři či manželé, kteří spolu žijí léta, není na tom nic divného. Tedy páry, u nichž by se oprávněně dalo mluvit o ponorkové nemoci, případně o rostoucí vzájemné alergii. Ale nemusí jít jen o to, podobné to je u dvojic, ve kterých má každý z partnerů prostě odlišné představy, jak ideální dovolenou prožít,“ uvedl psycholog Petr Šmolka. „Divné by asi bylo, kdyby se pro oddělenou dovolenou rozhodly páry, které jsou spolu krátce, v období zamilovanosti. Ale u dlouholetých manželství to vůbec nemusí znamenat, že něco není v pořádku. Naopak, může to být jistým okořeněním vztahu, hledáním kompromisu, snahou vztah upevnit,“ míní.
Mnozí lidé, kteří se po letech soužití rozhodli strávit týden či dva bez partnera, uvádějí, že si právě díky tomu uvědomili, že jejich vztah není vyhaslý, protože jim najednou bylo po tom druhém smutno.
„Kochala jsem se západem slunce a říkala jsem si, jak by bylo hezké, kdybychom tady byli spolu. Pak jsem to muži po návratu řekla. Byl z toho celý zjihlý a prohlásil, že příští rok tedy na to místo určitě pojedeme společně. Moje samotná dovolená dodala našemu manželství zase určitou jiskru,“ říká sedmapadesátiletá Olga, která další rok skutečně vyrazila k moři s manželem. Ale nevylučuje, že se někdy zase rozdělí. „Beru to tak, že život má být pestrý a člověk má dělat to, co považuje v danou chvíli za nejlepší. Takže, když budu mít chuť jet sama, pojedu, stejně tak jako si manžel kdykoli vyrazí do hor sám nebo se svou partou, když se mu chce. V životě bych mu to nevyčítala nebo bych mu nedávala najevo, že mě mrzí, že jsem v zimě často sama doma, protože on rád lyžuje a já ne,“ vysvětluje.
Zkrátka, pokud někoho nyní napadne, že vztahu prospěje, když jeho aktéři budou nějakou dobu každý sám se sebou nebo se svými přáteli, vůbec by se neměl těch myšlenek bát nebo se nad nimi podivovat. Je to jedna z cest, kterou znají lidé moudří a velkomyslní, zkrátka takoví, kteří vědí, že dlouholetý vztah je náročný mechanismus, který potřebuje pečlivou údržbu. A na každém páru je, aby si našel způsob, jak nejlépe tu údržbu provádět.
