V Řecku je zkrátka mnohé jinak, než jsou turisté zvyklí ze svých vlastí. Tak tady je přehled nástrah, které cestovatele v této podivuhodné zemi často překvapí.
Číšník nepřichází.
Dojedli jste, dopili? Dáváte obsluze v taverně najevo, že chcete platit? Nebo byste si dali ještě sklenku a nikdo si vás nevšímá? To není výraz nezdvořilosti, naopak. Toto se vám stane v opravdu kvalitní klasické taverně, jejímž cílem není turistu rychle oškubat, nýbrž ho tak uchvátit, že přijde znovu. To, že k vám obsluha nechodí a nesnaží se vám neustále vnucovat něco dalšího, je totiž z řeckého pohledu výraz zdvořilosti. Řekové tím říkají: poseďte, je čas trávit, oddechnout si po náloži těch všech dobrot. Vysílají tím vzkaz, že nás nevyhazují, když už z nás nic nekápne. Naopak nezdvořilé je z jejich pohledu, když vše rychle zhltneme, zaplatíme a mažeme pryč. Je to pro ně známka toho, že se nám v jejich taverně nelíbilo. Oni nás prostě chtějí nechat posedět, proto často na první či druhou výzvu k placení hned nereagují.
Zákazy neplatí.
Nevěřte dopravním zákazovým značkám, nevěřte nápisům, které zakazují kouření, nevěřte ničemu. Pokud sedíte v taverně, která má na stolech cedulky se symbolem zákaz kouření, klidně se může stát, že u jednoho ze stolů sedí personál a hulí. Znejistělý nikotinu chtivý turista se tedy nesměle zeptá, zda by taky mohl. Servírka mu přinese popelník. Turista se ptá, co tady tedy dělají ty zákazové symboly, že je z toho zmatený. Servírka uchopí cedulku se zákazem a strčí ji do květináče s bazalkou, který je dekorací na stole. A je po zákazu. Podobně se Řekové chovají k řadě zákazových značek, což v případě dopravního provozu může nezkušeným turistům ve vypůjčeném autě způsobovat problém. Takže je dobré si zafixovat, že v Řecku je třeba vše řešit dotazy, posunky, očním kontaktem, nikoli striktním řízením se značkami.
Toaletní papír – velké téma.
V Řecku se použitý toaletní papír nehází do WC, ale do odpadkového koše. Je to tak v jejich domácnostech, v apartmánech i v hotelích. Odpadní systém v Řecku je totiž složitý a lepší je nesnažit se ho pochopit, natož spatřit. Takže nás na toaletách mohou překvapit výmluvné obrázky, na nichž je vyobrazen bůh moří Poseidon vylézající z toalety a svým trojzubcem napichující zadnici blonďaté turistky, která se opět spletla a papír vhodila do mísy. Každý se splete, každý ho tam hodí, a proto počítejte s tím, že na každé dovolené prožijete dny, kdy se trubky v hotelu ucpou a okolí zavalí nesnesitelný puch. Takže, házet papír do odpadkového koše, a bude dovolená bez zápachu. Ano, tak to prostě v Řecku je, a kdo si nechce kazit dovolenou, nesmí nad tím přemýšlet.
Děti, psi a kočky jsou božstvo.
I kdyby tato trojkombinace dělala cokoli, neprojevujte nesouhlas. Naopak, pokud projevíte přízeň dítěti, psu či kočce majiteli taverny, ve které sedíte, vsaďte se, že vám na stole přistane nějaká dobrota nebo panáček navíc. Řekové prostě děti, psy a kočky milují a předpokládají, že stejně jsou na tom všichni. Pokud je vám tedy poněkud žinantní, že vám při večeři opírá o koleno hlavu pes, volte jinou destinaci.
Jízdní řády jsou orientační.
Vlastně jsou úplně zbytečné. Pokud se turista rozhodne cestovat po řeckých ostrovech místními linkami, je třeba postavit se na místo označené jako zastávka a čekat. Pozor, je dosti obtížné to místo najít, často se jedná o zelenou kovovu tyč jen tak osamoceně stojící. Prostě tyčka od plotu. Někdy je na ní jízdní řád, někdy ne. Ale je to vlastně jedno, protože ten autobus prostě někdy přijede. Fakt přijede a vůbec není špatný. Je klimatizovaný, čistý, na mnoha ostrovech dokonce pod dozorem průvodčího, který přímo v něm prodává jízdenky. Cesta je pak veskrze příjemná, jen je třeba se obrnit trpělivostí a uvědomit si, že v Řecku je dvacet či třicet minut pojem značně relativní.
Plýtvání je fuj.
Řekové jsou totiž šetrní. Sice to tak nevypadá, když pozorujeme, jak početné řecké rodiny večer co večer hodují v tavernách, ale fakt je ten, že jsou mistři ve zpracovávání jídla. A také vody. Ta je na většině ostrovů nedostatková věc, takže s ní umějí zacházet. Proto mají u hotýlků a studií všude ty nevzhledné plastové láhve, do kterých vedou roury, z nichž stékají kapky vody z klimatizace. Kapka ke kapce a je čím večer zalít záhon. Nedivte se tomu, nenarušujte tento systém. Řekové velmi neradi vidí, když si turisté v hotelových jídelnách naberou hromady jídla a pití, podloubou a pak je nechají na stole. Řekové se tak opravdu nechovají, tak se tak také nechovejme.
V Řecku toho nezkušeného turistu může překvapit mnohem víc. Ale od toho přece cestování je. Jde o poznávání nových zvyků, jídel, názorů. A věřte, že v Řecku jsou lidé velmi přátelští a zejména na méně turisticky frekventovaných místech neberou cizince jen jako zdroj obživy. Naopak. Ovšem samozřejmě za předpokladu, že jim nehodí toaletní papír do mísy, neodchází rychle z taverny, nevynadá jejich dětem, že o půlnoci křičí a nediví se, že autobus nepřijel podle jízdního řádu, který na zelené tyčce visí už deset let, a tudíž stejně není čitelný.
