Je to rostlina, která se řadí mezi giganty na zahradě. Dříve patřila i mezi tzv. okrasné. Vždyť jen samotný stvol obalený květy může dorůst do výše cca 2 metrů. V některých zemích roste i divoce. Hlavně v Mongolsku, Číně, Tibetu a na východní Sibiři. Její pěstování začalo v 18.století Anglii, odkud se rozšířilo po celé Evropě.
Ovšem zelené listové čepele jsou jedovaté. Obsahují mimo jiné kyselinu šťavelovou (je nefrotoxická a akorozivní). Smrtelné následky se datují do doby 1. sv. války, kdy byly doporučovány ke konzumaci. Proto se musí rebarbora vždy tepelně zpracovat. A hlavně nepoužívat nádobí ani jiné kuchyňské náčiní z hliníku. Těhotné a kojící ženy mají zákaz konzumace.
Z rebarbory jsou vynikající kompoty, zavařeniny, studené polévky, ale i náplň do koláčů a ovocných knedlíků.
Využití v léčení
Dříve se z kořene nakrájeného na kousky vařil čaj, který měl projímavé účinky. V současné době ji předepisuje a doporučuje mnoho lékařů - homeopatů.
Silně zředěné extrakty jsou doporučovány proti průjmu. Také se pracuje s extrakty z kořene - jsou využívány při poruchách menstruace, nechutenství, nadýmání i na úpravu potíží při trávení.
Také si můžete připravit odvar, kterým si obarvíte vlasy na zářivě červenou barvu.
150 gramů kořene rebarbory vaříme v 1/2 litru naoslazeného kyselého vína až do odpaření poloviny tekutiny. Získaný koncentrát se vtírá do vlasů stejným způsobem jako barvy zakoupené v drogerii. Jenom s tím rozdílem, že si nejdřív vlasy umyjete. Vlasy se pak nechají uschnout.
Podle kulinářské magie patří rebarbora neboli reveň mezi ingredience lásky.
Přeji nejen dobrou chuť.
S využitím zdroje: Zelená lékárna