V Opavě (historické hlavní město českého Slezska) jsem obdivovala široké ulice, barevné fasády domů, množství kostelů, náměstí a upravených parků. Celý střed města byl provoněn vůní lipového květu, tolik vzrostlých lip jsem ještě v žádném jiném městě neviděla.
Hradec nad Moravicí nabídl úžasnou procházku zámeckým areálem a příjemné chvíle u řeky Moravice.
Na Cvilíně /kopec nad městem Krnov/ jsem prožila dvě milá setkání. První bylo s průvodcem v poutním kostele, který vyprávěl o historii kostela a upozornil na jeho zvláštnosti. Po skončení prohlídky jsme si povídali a já zjistila, že osobně zná mého bratrance, který žije v Brně. Jak je ta naše zemička malá. Druhé setkání se odehrálo na ochozu rozhledny. Mladý muž z Krnova popisoval, co je vidět na obzoru a ochotně odpovídal na moje dotazy.
Krnov je pro mne město plné protikladů. Vedle opraveným budov je zde i mnoho chátrajících objektů bývalých továren.
Zámek Raduň byl oázou klidu a pohody. Ráda budu vzpomínat na staršího muže, který naši šestičlennou skupinu zámkem prováděl a milou průvodkyni z oranžérie. Od ní darovaný sukulent mi snad bude dlouho Raduň připomínat.
Arboretum Nový dvůr je v mých vzpomínkách spojen s řadou nepříjemností. Na výstavě exotických motýlů se podařilo zachytit jen pár krasavců, protože fotoaparát ve vlhku odmítl pracovat. Bouře a silný lijavec znemožnily prohlídku areálu, stihla jsem si prohlédnout jen skleníky. A protože deštník zůstal v penzionu, tak jsem byla mokrá od hlavy až k patě.
Na zpáteční cestě domů jsme navštívili Kravaře /malé městečko se zámkem a zajímavým kostelem/. Je nedělní dopoledne a do vyzdobeného kostela přicházejí malé „nevěsty“a malí „ženiši“ k prvnímu svatému přijímání. Pěkná podívaná.
Putování po části Slezska jsme zakončili ve Studénce prohlídkou zámeckého areálu a obědem.
Ve fotoreportáži uvidíte, jak se mi podařilo Slezsko zachytit. Tak vítejte v tomto koutě naší vlasti.