Tak si tak říkám,
koho to zajímá,
že mě už leccos
pořádně dojímá,
až někdy vzlykám.
Řekl mi nedávno
nejmladší vnuk,
babi, jsi jediná,
koho tu zajímá,
co já tu říkám.
Otázku v hlavě mám,
a tak se pozeptám,
jak jsi to myslel?
Kluk malý,
s velkým přehledem,
do očí se mi zahleděl
a říká:
Máma, ta neví,
o čem je řeč,
táta, ten zase čas nemá,
děda mě pochválí
a dál své si dělá,
jen tebe zajímá,
co já tu povídám.
Sedím a hledám slova,
slzy schovávám za víčky,
pak řeknu zas a znova,
poslouchej, ty můj maličký,
když mám někoho ráda
a tebe jistě mám,
tak, když mě něco říkáš,
tak já tě poslouchám,
také mě to však zajímá
a tak to bude už navždycky.
