V lese, zarostlý tak trochu kopřivami, stojí jeden z tisíců předválečných bunkrů, které byly před válkou postaveny v Sudetech jako obrana proti nacistům. Tenhle v malé obci Nové Heřminovy, pět kilometrů od Bruntálu, má zajímavou historii: 7. října 1938, jen několik dnů po podepsání Mnichovské dohody, ho navštívil Adolf Hitler.
Dobové fotografie zachycují, jak Hitler přijíždí do Heřminov, kráčí po louce k opevnění a v bunkru vzor 37 si prohlíží detaily. „Co přesně o tomto bunkru prohlásil, nevíme. Vyjádřil se ale v tom smyslu, že je dobře, že se předání pohraničního opevnění obešlo bez boje,“ říká starosta Heřminov Ludvík Drobný. V domě 1908 pod bunkrem vyrostl a do lesa nad domem si pravidelně s bratry chodil hrát.
Němci spojili návštěvu Hitlera s vojenským cvičením. V Bruntále a okolí prý přistálo na 250 vojenských letadel, armáda obsadila okolní vesnice, kde žilo 99 procent německého obyvatelstva. „Jeden z bunkrů v okolí se pokusili dobýt, další se jim podařilo prostřelit, a to až speciální protipancéřovou municí,“ dodává Drobný.
Poutní místo
Hitler přijel 7. října 1938 vlakem do polských Glucholaz, odkud se vydal automobilem přes Krnov do Nových Heřminov, kde si prošel opevnění, a pokračoval směrem do Bruntálu, Vrbna pod Pradědem, Zlatých Hor zpátky do Glucholaz, odkud vlakem zase odjel. V Heřminovech ho vítaly davy vojáků a sociální demokraty z vesnice pro jistotu pozavírali do sklepa nedaleké vily Paula.
Tento bunkr byl vybrán zřejmě proto, že leží kousek od silnice mezi Krnovem a Bruntálem. Jen tu narychlo zbudovali lávku přes potok.
Z bunkru se po Hitlerově návštěvě stalo poutní místo. V roce 1938 sem chodili delegace vojáků i místních Němců. Na venkovních i vnitřních pleších spousta lidí zanechávala vzkazy a své jméno. Většina plechů z vnitřního vybavení bunkru zmizela, zůstalo jen obložení jedné střílny, kde se zachovaly podpisy Němců z nedalekých vesnic i místních z vily pod lesem. „Plech byl celý počmáraný. Mám dokonce pocit, že tam bylo japonské jméno a nápis Tokio.“
V prosinci 1938 sudetští Němci na betonovou stavbu umístili mramorovou ceduli: „Adolfu Hitlerovi, osvoboditeli sudetského lidu a zakladateli Velkoněmecké říše."
Osud cedule z bunkru
Po válce cedule záhadně zmizela a kluci žijící v domě pod bunkrem ji našli rozbitou, zřejmě krumpáčem, v jedné z jam. Přinesli ji domů. „Co si pamatuji, válelo se to na různých místech na zahradě. Před lety jsem nějaké kousky našel. Začal jsem hledat i na dalších místech, kde jsem si pamatoval, že také ležela, tak dvacet procent se mi podařilo najít,“ říká starosta. V dětství také jednou zahlédl bronzovou plaketu, jež byla součástí cedule. „Táta ji někde našel, ale raději ji před námi schovával, bylo asi nebezpečné ji vlastnit,“ dodává Ludvík Drobný, jehož rodiče do Nových Heřminov přišli v roce 1946 ze Slovenska.
Bunkr je přístupný i dnes, není ho snadné najít a Nové Heřminovy čeká další historická událost: část malebného údolí mezi Krnovem a Bruntálem by měla zatopit přehrada, s čímž většina místních nesouhlasí.
