Jsem Pižlík Zcestovalý. Procestoval jsem toho docela dost a zažil nejrůznější dobrodružství, která by mi mohl nejeden plyšák závidět. Chci se s vámi podělit o několik postřehů z mé poslední cesty do Francie.
1. Mýtné za používání dálničních úseků v Itálii je strašně drahé. Kam se hrabe celoroční poplatek za dálnici ve Švýcarsku, který stojí čtyřicet švýcarských franků.
2. Speciální káva na horské chatě Refuge des Écrins stojí 9,50 EUR a snídaně v podobě švédského stolu včetně kávy, čaje a džusu jen 6 EUR. Přii vyúčtování jsem na to koukal jako vyoraná myš.
3. V osadě Ailefroide v Národním parku Ércins mě zaujaly schody, vedoucí do vzduchoprázdna.
4. V Alpách žijí černí ptáci se žlutými zobáčky a jsou podobní kosům. Je to kavče alpské a pořád žebrá o potravu.
5. V alpských kempech rostou na loukách ve velkém množství šafrány.
6. V našem kempu jsem napočítal pět takto podobně umístěných hasicích přístrojů.
7. Cesta po ledovci vypadá takto.
8. Na cestě k vrcholu Baré des Écrins spadla lavina a udělala nám pořádnou čáru přes rozpočet.
9. Alpská příroda mně učarovala. Načerpávám zde energii a cítím se jako znovuzrozený. Líbí se mi svišti, ale všichni před mnou prchali. Žádný si se mnou nechtěl hrát, tak jsem si koupil domů jednoho plyšového. Každopádně jedu příští rok znovu.
