Jak jsem tak listovala ve svých knihách o květinách a bylinkách, dočetla jsem se dost zajímavých informací o petrklíči. Vím, že psát o něm na sklonku léta je trochu předčasné. Ale nedalo mi to. Posuďte ostatně sami.
Petrklíč neboli Primula veris L. je rostlina krásná a pozor v přírodě je nyní zákonem chráněná. Proto pro léčebné účinky si rostlinu pěstujeme sami.
Výskyt
- Roste všude v Evropě i v Asii. Roste hlavně na slunečných a vlhkých loukách, ve světlých listnatých lesích i v parcích.
Účinné látky
- V rostlině jsou obsaženy saponiny, flavonoidy, flavony, glykosidy a silice. Užívají se květy, oddenek či kořeny, někdy také i listy.
Léčivé účinky
- Uvolňuje hleny, usnadňuje odkašlávání. Bývá doporučována i v závažnějších případech, jako je bronchitida či zápal plic. Má dobrý vliv na metabolismus, působí také močopudně, mírně projímavě a potopudně. Doporučuje se při bolestech hlavy anebo ke zmírnění vysokých teplot. Také se používá ve formě obkladů při artritidě. Nejvíce účinných látek je obsaženo v kořenu.
Petrklíč by neměli užívat lidé, kteří berou léky na ředění krve, a těhotné ženy.
- Květy se dávají do lázně pro uklidnění při revmatismu a srdečních problémech.
Sběr rostliny
- Petrklíč trháme v dubnu nebo v květnu a sušíme ve stínu i na slunku. Při umělém sušení nepoužívejte teplotu vyšší než 40 stupňů Celsia.
Usušený květ má slabě medovou vůni.
Čaj
- 10 gramů celé rostliny přelijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme 1 šálek denně, ale po delší dobu.
Nálev pro čištění pleti
- 2 polévkové lžíce byliny zalijeme šálkem vařící vody a necháme 4 - 6 hodin vyluhovat (nejlépe v termosce). Po ochlazení přikládáme namočenou vatu na obličej nebo nálevem obličej umýváme.
Odvar z kořenů smíchaný s medem je dobrým ledvinovým čaj.
Informace jsem čerpala z knihy Rastliny v kozmetike (autoři B.Hlava, F.Starý, F.Pospíšil) a ze svých zápisků.