Mendělevova periodická tabulka prvků údajně vznikla tak, že se chemikovi Dmitriji Ivanoviči Mendělevovi zjevila ve snu. Prý si tak lámal hlavu, jak napravit chyby, které se do té doby v chemii vydávaly za skutečnosti a vytvořit v prvcích nějaký systém, až si u stolu zdříml. A ve snu se mu vyjevilo, jak na to. Zda je to pravda, těžko posoudit, každopádně je tento příběh v souvislosti s tímto objevem často zmiňován.
Mendělejev měl štěstí, protože pokud se mu něco zjevilo, po probuzení si to pamatoval a dokázal to využít. Mnoha lidem se něco zdá, ale po probuzení si nejsou schopni vybavit, co to vlastně bylo. Naopak někteří se celý život potýkají s tím, že se jim vracejí stále stejné sny a dokáží je velmi přesně popsat. Neznamená to však, že popisují to, co se jim v noci zdálo, ale spíše jen zlomek toho.
„Sny, které nám zůstávají v paměti jsou jen ty, ze kterých jsme se probudili. Ale pokud po snu procházíme ještě hlubokým spánkem, tak je zapomínáme. Sny se nám totiž zdají během takzvané fáze spánku nazývané REM. Při ní je aktivita mozku podobná, jako když jsme vzhůru,“ vysvětlil neurolog Karel Šonka.
Lékaři sice dokáží vysvětlit, co se v lidském mozku a organismu během spánku děje, ale proč se někomu zdá to a někomu ono, na to je zatím věda krátká. Takže jde o ideální prostředí pro různé vědmy, věštce, kartářky, léčitele, zkrátka lidi, kteří využívají zájmu o věci zatím vědou nevysvětlené.
Ovšem snáře, tedy knihy vysvětlující, co jednotlivé sny znamenají, vznikaly v minulosti a vznikají i nyní. Někdo jim věří, ale ve skutečnosti je zdravější brát je spíše jako zajímavost, zpestření. Každopádně se lékaři i vědci shodují v tom, že opakující se sny něco o stavu člověka, který jimi prochází, vypovídají.
„Jsou výpovědí o tom, že určitý problém je nezvládnutý, nevyřešený. Opakující se sny si zaslouží pozornost, protože vypovídají o něčem, co je pro člověka důležité. Nejde o náhodu, o výpověď o okamžitém stavu člověka,“ míní psycholog Jeroným Klimeš. Protože ačkoli si mnozí lidé myslí, že sen něco naznačuje, předpovídá, věští, zřejmě to není pravda. Sen pravděpodobně reaguje na to, co člověk právě prožil, v jaké je právě situaci, v jaké náladě. Jenže když se sny dlouhou dobu opakují, je to zřejmě náznak toho, že člověk o něčem stále přemýšlí, stále ho něco trápí či vzrušuje. Jeroným Klimeš v jednom svém textu týkajícím se problematiky snění uvádí: „Sny jsou jako teploměr, který měří a monitoruje to, co se děje v naší hlavě, v našem podvědomí, aniž bychom si toho byli vědomi. To je hlavním přínosem snů.“
Šedesátiletý úspěšný podnikatel Petr z Prahy má řadu let opakující se sen. Spočívá v tom, že stojí před maturitní komisí, je celý zpocený, neumí odpovědět na otázky a ví, že propadl. „Normálně se budím úplně vystresovaný z přemýšlení, jak rodičům oznámím, že jsem neudělal maturitu,“ říká muž, jehož rodiče jsou řadu let po smrti a který kromě maturity vystudoval i dvě vysoké školy a vybudoval úspěšnou firmu. „Nechápu, co to znamená, zda to něco znamená, ale je to velmi nepříjemné a mě by zajímalo, proč to tak je,“ říká.
Právě tento typ snů je ovšem velmi častý a patří mezi ty opakující se. Americká neuroložka Judy Willisová se zaměřila právě na zkoumání opakujících se snů a došla k tomuto závěru: „Typy opakujících se snů, ve kterých člověk selhal, to znamená například neuspěl u zkoušky nebo něco nemůže najít nebo se někam nemůže v potřebném čase dostat, velmi často mají lidé, kteří paradoxně jsou v životě úspěšní. Mnohdy mají náročné povolání, čelí stresu, tlaku.“
O tom, že se nám ve spánku v hlavách dějí velké věci, svědčí i zkušenosti sedmdesátiletého Jaroslava. Tomu se opakovaně zdá, že je svědkem velké letecké katastrofy. Vidí panelák, ve kterém už ale dvacet let nebydlí, za ním louku a na ní zřícené letadlo. „Ten sen se mi opakuje. Třeba pár let ne a pak se mi zase zdá. Je to nepříjemné. Pokaždé si ho po probuzení pamatuju, ale pokaždé se probudím ve fázi, kdy na místo té havárie běžím. Dost to ovlivnilo můj vztah k létání, vlastně se mu vyhýbám a cestuji letadlem, jen když je to nezbytně nutné. Nedávno letěly vnučky na dovolenou a já na ten sen zase myslel. Možná blbnu a vůbec o nic nejde, ale stejně by mě zajímalo, zda to něco znamená,“ vypráví.
Někteří vědci označují sny za způsob, jakým sami se sebou komunikujeme. Jsou produktem naší složité psychiky a každopádně jde o oblast vzrušující, tajemnou, protože o ní nevíme zdaleka všechno. V této oblasti se vlastně příliš nelišíme od našich předků z dob dávno minulých, kteří se také pokoušeli významy snů vysvětlit.
V každé době vznikaly snáře, tedy jakési výkladové slovníky, podle kterých se lidé snažili si vysvětlit, co v jejich životě bude znamenat to, co se v noci prožívali ve svých myslích. Například staří Řekové byli přesvědčeni, že sen je prostředek, jakým lidem sdělují svou vůli Bohové. Schopnost vykládat sny tehdy byla považována za vědu, za součást vzdělání.
Nyní sny lidi spíše rozdělují. Jedni věří jejich různým výkladům, listují ve snářích a přemýšlejí nad nimi. Druzí nad nimi mávají rukou a považují je za něco tak iracionálního, že nemá smysl se tím zabývat. Sny tady však byly, jsou a budou a snad každého někdy v životě nějaký pořádně překvapil. Ať už to bylo překvapení příjemné nebo nepříjemné, jednorázové nebo opakované.
