V roce 2020 by mělo žít v České republice 2,2 milionu osob starších 65 let. Stále rostoucí počet má dopad na veřejné finance. Již dnes stojí dlouhodobá péče ročně zhruba 1,4 procenta hrubého domácího produktu, a to bez zahrnutí péče poskytované v rodinách. Většina vážně nemocných chce zůstat doma. Někde se péče o nemocného ujmou příbuzní, spousta lidí ovšem takovou možnost nemá: opustit práci a na plný úvazek se věnovat nemocnému si nemůže dovolit každý.
Navíc to není vůbec jednoduchá práce, občas připomíná zaměstnání odborného zdravotního personálu. „Je třeba si uvědomit, že péče o umírajícího nebo závažně nemocného je v podstatě nepřetržitá. Existují agentury, které vám za peníze poskytnou ošetřovatelku, tedy člověka, který obvykle nemá zdravotní vzdělání, třeba i na 24 hodin, ale je to poměrně finančně náročné. Cena se pohybuje kolem 200 korun za hodinu,“ říká onkoložka Petra Garnolová, která provozuje agenturu domácí péče a hospic Péče doma.
Kolik stojí domácí péče
V roce 2016 se vynaložilo na domácí péči 14 procent z celkových výdajů na dlouhodobou zdravotní péči, které tvořily 45,1 miliardy korun. Díky tomu se doma mohli léčit pacienti s chronickým, případně nevyléčitelným onemocněním. K finančně nejnáročnějším kategoriím domácí péče patří výdaje na pečovatelskou službu. „Ta poskytuje pomoc při zajištění stravy, osobní hygieny, úklidu či běžného provozu v domácnosti. V roce 2016 na ni bylo ze státního rozpočtu vynaloženo 2,7 miliardy korun. To bylo o 17 procent více než v roce 2010. Využívalo ji 107 tisíc klientů, z nichž 70 procent tvořily ženy,“ říká Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu.
Nově peníze za 90 dní ošetřování blízkých
Lidé, kteří chtějí doma pečovat o své blízké po propuštění z nemocnice, mohou od letošního 1. června zažádat o ošetřovné. Dávka se poskytuje na tři měsíce. O blízké příbuzné nyní pečuje 300 tisíc lidí, očekává se, že dávku využije asi desetina z nich. „Ošetřovné“ je vlastně pokrytí doby, která následuje po propuštění z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci. O potřebě péče rozhoduje ošetřující lékař lůžkového zařízení, který vyplní tiskopis. Ten se doručí zaměstnavateli spolu s vyplněnou žádostí a písemným souhlasem ošetřované osoby.
Žádost pak zaměstnavatel odešle na okresní správu sociálního zabezpečení. Nárok vzniká v případě, jestliže hospitalizace trvá alespoň sedm dní a nemocného je třeba ošetřovat nejméně dalších 30 dnů. Poskytnutá dávka je zařazena do systému pojistného a odpovídá zhruba nemocenské (náhrada příjmů ve výši 60procentního denního vyměřovacího základu).
Po dobu devadesáti dnů je příbuznému garantována ochrana pracovního místa, po návratu se musí vrátit ke své původní práci. „Je třeba si uvědomit, že péče o umírajícího nebo závažně nemocného je v podstatě nepřetržitá,“ říká onkoložka Petra Garnolová. Zákon určuje poměrně široký okruh osob, které mohou tuto dávku čerpat. Členové rodiny se během tří měsíců mohou i vystřídat, avšak vždy po celých dnech. „V roce 2016 tvořily souhrnné výdaje na dlouhodobou zdravotní a sociální péči více než 65 mld. Kč. To bylo téměř o jednu čtvrtinu více než v roce 2010. Pokud bychom uvedenou částku rozdělili mezi obyvatele ČR starší 65 let, pak by průměrné náklady na jednoho seniora dosáhly výše 33,3 tisíc Kč za rok,“ dodává Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu.
