Tam někde v horách,
v tom tichu lesním,
hledá má duše, hledá svůj klid.
Tam, Panno svatá, jsi mi tak blízko,
když ze studánky Tvé, smím vodu pít.
Jen malý doušek postačí,
ten dá mi sílu, dále zas jít.
pomoz mi, pomoz, o Panno mocná,
v tom hořkém světě, obstát a žít.
Někdy snad zdá se,
že pod tou tíhou umdlévám již.
Pak ale vyjde, z lesů Tvá záře
a Ty mne, Matko, zas potěšíš.
Pohladíš duši,
úsměv dáš rtům
a já ti, Matko, těmito slovy,
posílám pozdrav, tam k nebesům...
