Chtěla bych slyšet mám tě rád,
chtěla bych dostávat květy,
chtěla bych to slyšet častokrát,
třeba i uprostřed věty.
Ctěla bych ještě k moři
a kochat se jeho krásou,
do jeho vody se nořit,
a nad tím vším jen žasnout.
Chtěla bych běhat po lese
a tancovat jak víla,
kdybych zas třeba na plese,
já za královnu byla.
Chtěla bych jen tak po zemi,
si bezbolestně chodit,
a taky děti za ruku,
do školky třeba vodit.
To všechno bylo,
nejde vrátit čas,
tak sednu a píši básně,
až uslyším však vnuků hlas,
babi, pojď taky mezi nás,
bude mě zase krásně.
