V sobotu 24. listopadu 2018 jsem jela ráno do Brna.
V katedrále na Petrově bylo Svatocecilské setkání zpěváků a varhaníků Jihomoravského kraje - takže pro nás všechny zúčastněné to byl nádherný duchovní zážitek při slavnostní bohoslužbě s varhanní hudbou. Zpěvy, které se linuly z kůru, nám mnohým připadaly přímo andělské. Následovalo milé pohoštění a možnost popovídání se známými.
V Brně se letos rozsvítil vánoční strom na náměstí Svobody už v pátek 23. listopadu večer. Když jsem šla sobotním brzkým ránem, tak byl všude klid - sice počasí mlhavé, ale i tak jsem si nafotila několik snímků.
A právě ráno jsem se procházela i na Moravském náměstí a co všechno jsem viděla? Je zde obrovské adventní kolo, dětské kolotoče, houpačky, slaměný betlem, kluziště, roztodivné stánky...
Ale mimo to také několik panelů, na kterých jsou popisky o 4 adventních nedělích, zvonech, Betlému, vánočním stromu, pouštění skořápek aj.
Nejvíce mne pro tuto dobu zaujala slova od Rudolfa Těsnohlídka - Vánoční strom...
"Před radnicí uprostřed plane vánoční strom města letos poprve ozářený - čtu tato slova v líčení vánočního ruchu v Kodani. Dojímá mne svou jednoduchostí a tklivý obyčej země na severu dotýká se mne tak, že jsem zatoužil, abychom si ho darovali ke svému štědrému dni.
14 dní před svátky postaví každého roku na rozsáhlém náměstí radničním v Kadani obrovskou jedli. Sta žárovek rozsvítí se na ní a lidé jdou mimo pohnutí a potěšeni teplým světlem. Neboť to je vánoční strom všech a všem, společný strom těch, kteří jiného míti nebudou. Symbol obecné nesobecké lásky září a svítí šťastným i nešťastným, bohatým i nezámožným. A nikdo není v tomto městě tak chud, aby se mu nezatřpytil v zornicích odlesk vánoční hvězdy. Postavme vánoční stromy všech a všem na náměstí velkých měst republiky a duch boží nebude se ostýchati jíti po tržištích..."
V prosinci 1924 byl zásluhou Rudolfa Těsnohlídka postaven první vánoční Strom republiky v Brně i se sbírkou na pomoc dětem bez domova - později se připojila l další větší města...
Odpoledne, když jsem znovu procházela čtyři brněnská náměstí, tak už byla plná lidí, někteří popíjeli punč nebo svařák, děti si užívaly kolotočů a houpaček. K tomu všemu vyhrávaly koledy a zpívaly desítky umělců...
Zase jsem si ještě nafotila hezký dřevěný betlém na Dominikánském náměstí a i další momentky jinde.
Když jsem seděla ve vlaku, tak mne vzpomínky zanesly do mého dětství /narodila jsem se v roce 1946/ kdy v mé rodné vesničce se žádný vánoční strom nestavěl, betlém viděly naše dětské oči skutečně až na Štědrý den a jedinými umělci byli místní hudebníci, kteří až na Štědrý den před půlnoční bohoslužbou vytrubovali koledy.
Také celý Advent byly samozřejmostí ranní cesty zasněženou krajinou do kostela na "roráty" - k jídlu jen menší porce postního jídla, na Štědrý den jsme nikdo nic celý den nejedli - takže už jen štědrovečerní večeře byla pro nás tím bohatým dárkem.
Dnes se vánoční stromy staví úplně všude, půst je pro mnohé už neznámé slovíčko...
A tak je na každém z nás, jak ten čas adventu prožije, /začíná tuto neděli 2. prosince/ - jestli v hluku na náměstích při obchodních svátcích - nebo někde v klidu, tichu, kráse a velebnosti Boží přírody...
